Jednoho z protestů se zúčastnilo přes 430 tisíc lidí.
Zpřísnění potratového zákona vyústilo ve vlnu demonstrací. Ty se prudce stupňují a vládní strana ztrácí popularitu. Polský prezident Andrej Duda navrhl teoretickou změnu verdiktu.
Polský ústavní soud rozhodl, že potrat v případě poškození plodu je protiústavní. Tento druh interrupce představuje většinu již tak málo prováděných potratů. V souvislosti s rozhodnutím soudu v Polsku odstartovaly obrovské protesty, které trvají už více než týden.
Kvůli protestům odložila polská vláda vykonatelnost kontroverzního rozhodnutí soudu. Rozhodnutí totiž zatím nenabylo právní moci. Je tak možná teoretická změna. Tu navrhl i polský prezident Andrej Duda. Uvedl, že interrupce by měla být legální v případě, že hrozí smrt dítěte při porodu nebo krátce po něm. Další zákazy potratů v případě menšího poškození plodu ale podporuje.
Premiér Mateusz Morawiecki (PiS) vyzval protestanty k dialogům, chce tím zabránit dalším sporům v ulicích a šíření nákazy koronaviru.
K mladým lidem a ženám účastnícím se protestů se přidali také muži a starší lidé. Kromě potratové politiky se občanům nelíbilo ani jednání vlády. V protestech tak vyjádřili svůj nesouhlas i s opatřeními proti koronaviru nebo kompenzacemi pro živnostníky. Protesty se zaměřily na celou vládnoucí stranu.
V souvislosti s protesty a zřejmě i opětovným nárůstem nakažených koronavirem klesly vládnoucí straně volební preference. Za měsíc zaznamenala propad 10 %.
Vládnoucí strana Právo a spravedlnost nese většinu odpovědnosti také proto, že velký počet ústavních soudců pochází právě z řad jejích kandidátů. Podle odborníků je v takové situaci potřeba dohlédnout na nezávislost polských soudů.
Jednoho z protestů se zúčastnilo přes 430 tisíc lidí. I přes takto velké počty lidí proběhly protesty většinou poklidně a protestující se nedopouštěli větších výtržností. Proti vládnoucí straně se vymezovali popsanými transparenty.
