Fialova vláda chce v Česku urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů. Zavede k tomu speciální tzv. akcelerační zóny, určených pro výstavbu OZE podle speciálních pravidel. Vláda tak schválila postup, jakým budou v Česku vymezovány oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie.

K tomu bude zpracována a ve zkrácených lhůtách projednána příslušná aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky z důvodu naléhavého veřejného zájmu a urychleny a zjednodušeny povolovací procesy pro tyto projekty.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by pakv Česku neměla trvat déle než rok.

„Víme, že v České republice potřebujeme budovat větší kapacity v oblasti obnovitelných zdrojů, potřebujeme více energie z obnovitelných zdrojů, a také víme, že není vždycky snadné zajistit jejich výstavbu. Proto jsme schválili změnu tak, aby výstavba obnovitelných zdrojů byla výrazně snazší,“ prohásil premiér Petr Fiala.

Akcelerační zóny budou oblasti, v nichž bude možné rychlejší povolování stavby solárních nebo větrných elektráren. Příprava a povolení stavby v nich bude trvat do 12 měsíců.

Cílem je snadnější výstavba velkých projektů obnovitelných zdrojů.

Fotovoltaika roste

V roce 2023 bylo v Česku do sítě připojeno celkem 82 799 solárních elektráren, jejichž celkový výkon dosahuje 970 megawatt-peak (MWp). Oproti roku 2022 to znamenalo růst v počtu nových elektráren o 49 tisíc a 145 %.

Co do výkonu solární trh v Česku loni oproti roku 2022 narostl o 681 MWp (tedy o 236 %). Výrazně posílil segment firemních střešních a pozemních elektráren. Projektů s výkonem nad 100 kWp vzniklo pětkrát víc, k celkovému růstu přispěly 183 megawatty. Podepsalo se to i na průměrné velikosti FVE: ta vzrostla z 8,6 kWp na 11,7 kWp.

Do sítě bylo připojeno také 25 elektráren s výkonem přesahujícím 1 MWp. Nešlo přitom jen o velké firemní střešní elektrárny, ale i o první solární parky od roku 2011.

Akcelerační zóny

Vymezení akceleračních zón považuje vláda za strategicky důležitý proces pro rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku, který vyžaduje úzkou spolupráci orgánů státní správy pod vedením Ministerstva průmyslu a obchodu v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj a s krajskými a obecními samosprávami.

Akcelerační zóny budou vymezovány tak, aby nedocházelo ke střetu s jinými významnými veřejnými zájmy, jako je ochrana přírody, ochrana kulturních památek, požadavky leteckého provozu a bezpečnost státu.

„Budou to oblasti, kde půjde získat zrychleně povolení na výstavbu například solárních nebo větrných elektráren. Cílem toho je, aby příprava a povolení pro obnovitelné zdroje v těchto akceleračních zónách byly hotové do dvanácti měsíců,“ upřesnil Fiala.

Obnovitelné zdroje spolu s jadernými elektrárnami do budoucna pro Česko zajistí energetickou bezpečnost a dostatek cenově dostupné energie.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) vysvětlil, že rychlejší povolování pro akcelerační zóny bude zahrnovat například zjednodušené posuzování vlivu staveb na okolní životní prostředí. Zóny by podle něj měly být vymezovány typicky v průmyslových zónách, tzv. brownfieldech nebo na místech bývalých dolů.

Zakázány naopak budou na území soustavy Natura 2000, v národních parcích a v první a druhé zóně chráněných krajinných oblastí. Při vymezování oblastí pak budou podle ministra posuzovány i další veřejné zájmy například v oblasti letectví nebo obrany státu.

Po zřízení tzv. akceleračních zón dlouhodobě volají zastánci obnovitelných zdrojů. Podle nich Česko dlouhodobě zaostává ve výstavbě velkých solárních parků, které by se přitom v budoucnu měly stát důležitou součástí energetiky.

Stát tak do budoucna počítá s výrazným navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie. Ten v současnosti činí kolem 19 procent. Podle loňského vládního návrhu Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měl podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 stoupnout alespoň na 30 procent.


VÍCE O TÉMATU: 

ČEZ loni připojil do sítě rekordních 52 109 fotovoltaických elektráren s výkonem 605,5 MW

Obnovitelné zdroje loni v Evropě vyrobily 43 % elektřiny. V ČR je podíl OZE mnohem nižší