Fialova vláda schválila reformu penzijního systému v Česku. Podpořila tím mj. i zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužující se doby dožití. Důchodovou reformu předsedové stran hájí jako nevyhnutelnou ochranu budoucích generací. Součástí je i nastavení minimální výše důchodů. Rozšíří se také výčet profesí s nárokem na předčasný odchod do důchodu bez jeho zkrácení.

„Reforma zajistí dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům za jejich práci důstojné důchody. Kdybychom k ní nepřekročili, tak by systém časem zkolaboval. Schodek roste, a kdybychom nic neudělali, dosáhl by v roce 2050 až 350 miliard korun, což je pět procent hrubého domácího produktu,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS).

Reforma je podle něj prorodinná a sociální a garantuje lidem, že stráví v penzi v průměru 21,5 roku. Navíc podle něj zaručuje i další růst důchodů. Průměrná penze by tak v roce 2034 mohla dosáhnout 30 700 korun.

Reformu předložil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že se reforma vypořádává s otázkou, jak zabezpečit systém, aby nevytvářel deficity.

Podporuje podle něho mimo jiné rodiče, kteří se věnují výchově dětí, i ty, kdo pečují o své nemocné blízké. Jurečka je podle svých slov připraven udělat v reformě nějaké změny ve Sněmovně, pokud by se koalice vrátila k jednání a předložila vlastní návrhy.

Hnutí ANO přitom nedávno odmítlo v jednáních pokračovat.

V návrhu reformy schválené vládou oproti původní verzi z připomínkového řízení přibyly dvě změny. Jednak budou moci lidé, kteří v práci trpí nadměrnou fyzickou zátěží, vibracemi nebo vysokým teplem či chladem, odcházet do penze až o pět let dříve, než bude jejich důchodový věk.

Penze by se jim přitom oproti klasickým předčasným důchodům neměla krátit.

Pracujícím seniorům by se pak neměl nadále zvyšovat důchod za další odpracované období. Klesne však u nich sazba sociálního pojištění o 6,5 procenta. To by třeba u mzdy ve výši dvacet tisíc vedlo ke zvýšení příjmů o 1300 korun měsíčně. U čtyřicetitisícového příjmu má pak navýšení činit 2600 korun.

Zvýšení věku

Podle návrhu by se měl mimo jiné důchodový věk postupně zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Každý rok by se přitom meziročně hranice mohla u většiny lidí zvýšit o dva měsíce.

Lidé narození po roce 1981 by tak měli odcházet do penze po 67. roku života. V případě ročníku 1983 je to skoro 67,5 roku.

Stanovit se má minimální penze ve výši 20 procent průměrné mzdy. Nové důchody by se měly postupně snižovat. Za dobu péče o děti a blízké by se měl při stanovení penze započítávat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy. Opatření má nahradit výchovné, které by zůstalo jen na třetí a další dítě.

Reformu ještě musí schválit parlament a podepsat prezident.

VÝBRANÉ BODY DŮCHODOVÉ REFORMY:

Věk odchodu do důchodu

Ruší se pevně daný postupný věk odchodu do důchodu. Nově má být navázaný na naději dožití 50letých osob tak, aby průměrná doba strávená v důchodu byla 21,5 roku.

Jednotlivé ročníky by se tak v budoucnu měly vždy dozvědět svůj důchodový věk v předstihu alespoň 15 let.

Maximální meziroční navýšení důchodového věku u dvou po sobě jdoucích ročníků mohou být dva měsíce. Důvodová zpráva k úpravě zákona dodává, že důchodový věk zároveň nemůže poklesnout.

Dřívější důchod pro rizikové zaměstnání

Půjde o pracovníky v provozech s vysokými rizikovými faktory. Obecně půjde o všechny ve 4. kategorii rizik a vybraná rizika 3. kategorie: zátěž chladem a horkem, celková fyzická zátěž a vibrace. Celkově má jít o bezmála 120 tisíc pracovníků.

Týká se profesí:

Zdravotní sestry se specializací, osoby pracující v osobní péči ve zdravotní či sociální oblasti. Příslušníci záchranného hasičského sboru i hasiči ostatních jednotek, pracovníci v lesnictví, kováři, skláři nebo obsluha důlních zařízení.
Zedníci, kamnáři, dlaždiči, modeláři, slévači, svářeči, řezači plamenem, pracovníci na zpracování plechu, seřizovači a obsluha obráběcích strojů.

Za 2200 odpracovaných směn budou moci odejít do důchodu o 15 měsíců dříve, za 4400 směn o 30 měsíců a za každých dalších 74 směn o jeden další měsíc. Maximálně ovšem budou moci odejít o 60 měsíců dříve.

Zpomalení růstu nových důchodů

Změní se způsob výpočtu nových penzí do takzvaných redukčních hranic. Cílem je snížení nově přiznaných důchodů oproti současnému stavu o osm procent.

Změna má být v zákoně od roku 2025, bude ale nabíhat postupně až od roku 2026 do roku 2035, aby nedošlo ke skokovému znevýhodnění jednoho ročníku.

Podle ministra Jurečky bude u každého ročníku změna znamenat snížení o zhruba 180 korun. I nadále budou důchody růst, za následujících deset let zhruba o 10 tisíc korun.

Dojde konkrétně ke dvěma změnám: Postupně se sníží zápočet příjmů pod první redukční hranicí ze stávajících 100 procent na 90 procent a sníží se zápočet za každý rok pojištění z takzvaného výpočtového základu důchodu z 1,5 procenta postupně na 1,45 procenta.

Pětina průměrné mzdy jako minimální důchod

Důchod se dnes skládá ze základní výměry, která je stejná pro všechny, a individuální procentní výměry. Základní výměra představuje 10 procent z průměrné mzdy. Minimální procentní výměra je aktuálně 770 korun, nově má také představovat 10 procent průměrné mzdy.
Minimální důchod aktuálně představuje 5167 korun (770 korun + 4396,7 koruny), za těchto podmínek by nově měl nejnižší možný důchod být 8794 korun.

Dočasný příspěvek místo mimořádné valorizace

Hlavní změnou je, že se mimořádná valorizace nepropisuje do důchodu trvale, ale jen do řádné valorizace v lednu. Fakticky se tak mimořádná valorizace změnila na dočasný několikaměsíční příspěvek.

Dočasný přídavek pak odpovídá 30 procentům z částky, o kterou by inflace navýšila průměrný důchod.