Český statistický úřad (ČSÚ) představil první výsledky sčítání lidu, domů a bytů, které se konalo minulý rok od 27. března do 11. května. Počet obyvatel přibylo na 10,52 milionu osob, což je zhruba o 90 tisíc více než při minulém cenzu. Průměrnému obyvateli bylo 42,7 let, muži a ženy tak zestárli v průměru o 1,7 roku. Cizinců bylo v ČR zhruba 494 tisíc, což představuje 4,7 procenta obyvatel.
Podle výsledků Sčítání 2021 žilo v Česku 10 524 167 obyvatel, oproti předchozímu sčítání v roce 2011 jde o nárůst o 87 600.
Zastoupení obyvatel podle pohlaví bylo v populaci lehce ve prospěch žen, jejichž podíl byl 50,7 procenta.
K české, moravské nebo slezské národnosti se hlásilo více než 6,4 milionu osob.
Mezi sečtenými představovaly děti ve věku 0 až 14 let 16,1 procenta, osoby ve věku 15 až 64 let 63,5 procenta a senioři ve věku 65 a více let 20,4 procenta.
Průměrný věk obyvatel dosáhl 42,7 let, přičemž o něco starší byly ženy s 44,1 lety než muži s 41,2 lety. Od předchozího sčítání v roce 2011 zestárli muži i ženy v průměru o 1,7 let.
Ze sečtených obyvatel ve věku 15 a více let bylo 32,1 procenta svobodných a 45,6 procenta ženatých a vdaných.
Velké rozdíly mezi muži a ženami byly u svobodných, kterých bylo 37,5 procenta mezi muži a 26,9 procenta mezi ženami. Opačný nepoměr byl u ovdovělých, kteří byli zastoupeni mezi muži 2,9 procenta a mezi ženami 13,3 procenta.
Nadále vzrůstá zastoupení osob s vyššími stupni vzdělání. Při Sčítání 2021 mělo z obyvatel 15letých a starších, u nichž bylo dosažené vzdělání zjištěno, alespoň střední vzdělání s maturitou nebo vyšší již 53,1 procenta.
Lidé se středním vzděláním nebo vyučením bez maturity tvořili asi třetinu populace, stejně jako ti se středním vzděláním s maturitou. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním byl 18,7 procenta.
Podle Sčítání 2021 tvořili 4,7 procenta obyvatel cizinci. Mezi nimi byly v populaci zastoupeny nejvyšším podílem osoby se státním občanstvím Ukrajiny (1,4 procenta), Slovenska (0,9 procenta) a Vietnamu (0,5 procenta).
Obyvatelé s cizím státním občanstvím ze zemí EU tvořili 1,5 procenta populace a mimo zemí EU 3,2 procenta populace.
K české národnosti se přihlásilo 83,8 procenta z těch, kteří otázku na národnost vyplnili, k moravské národnosti pak 5 procenta a k národnosti slezské 0,2 procenta.
Z dalších národností byla nejčastěji deklarována národnost slovenská (1,3 procenta), ukrajinská (1,1 procenta) a vietnamská (0,4 procenta).
Vyplnění otázky na národnost bylo dobrovolné, bez vyplnění ji nechalo 31,6 procenta osob, při sčítání v roce 2011 to bylo 25,3 procenta.
V odpovědi na náboženskou víru deklarovalo 18,7 procenta z těch, kteří otázku vyplnili, že jsou věřící a hlásí se k církvi nebo náboženské společnosti. Z církví a náboženských společností byla nejvíce zastoupena Církev římskokatolická – představovala desetinu všech odpovědí. Odpověď bez náboženské víry tvořila více než dvě třetiny (68,3 procenta) odpovědí.
Od roku 2011 přibylo v Česku 195 tisíc domů, domovní fond se tak rozrostl na 2 353 024 domů.
Za posledních 30 let se počet domů v Česku zvýšil dokonce o více než 484 tisíc, což představuje pětinu celkového domovního fondu.
Podle výsledků Sčítání 2021 bylo v desetiletém období od roku 2011 postaveno nebo zrekonstruováno 216 744 domů. Podíl domů postavených nebo zrekonstruovaných po roce 1991 dosáhl 28,8 procenta.
V období mezi lety 1946 až 1990 bylo postaveno nebo zrekonstruováno 35,5 procenta domovního fondu České republiky. Zhruba každý čtvrtý dům v Česku pochází ještě z období před rokem 1946.
Sčítání lidu se provádí každých 10 let. Umožňuje zmapovat situaci v jednotlivých zemích a porovnávat ji s dalšími zeměmi. Řada států údaje získává ze svých registrů a dotazuje se jen vzorku několika tisícovek lidí, není přitom vyloučené, že příští sčítání by mohlo probíhat podobně.
Podle ČSÚ zajisté nastane nějaký posun, jak výrazný ale bude, není jasné. Česku doposud chyběly hlavně rejstříky, ze kterých by se daly potřebné informace získat. (pel)
