Prezident Miloš Zeman podepsal daň z neočekávaných zisků. Dočasná mimořádná daň ve výši 60 procent by měla platit od 1. ledna 2023 po dobu 3 let pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv.
Informoval o tom Hrad.
Zdanění neočekávaných zisků schválil Senát minulý týden.
Ministerstvo očekává výnos mimořádné daně do státního rozpočtu ve výši cca 85 miliard korun v roce 2023, dalších cca 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové stropy EU pro výrobce elektrické energie.
Příjmy z této daně mají sloužit k financování mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií.
Nová daň se bude vztahovat na podniky s významnou činností v odvětvích, ve kterých dochází ke vzniku neočekávaných zisků, tedy výroby, rozvodu a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, petrolejářství, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů.
Evropská komise doporučila členským zemím EU určitou formu mimořádného zdanění zisků dočasně zavést již v březnu 2022. Podle aktuálního nařízení Evropské komise pak mají windfall tax nebo ekvivalentní opatření zavést všechny členské státy.
Některé země v čele s Itálií a Španělskem tak již učinily a např. Německo, Rakousko či Belgie zavedení daně aktivně připravují.
Mimo EU aplikuje koncept windfall tax Velká Británie na ropné a plynárenské společnosti. Určitou formu mimořádného zdanění zavedlo také Maďarsko, a to taktéž na rafinérie, distributory pohonných hmot a banky. (pel)
