Vyúčtování končící topné sezóny v Česku mírně zatíží rodinné rozpočty. (Ilustrační foto)

Podle prvních vyúčtování za končící topnou sezónu čeká většinu českých domácností mírné navýšení nákladů na vytápění. Díky chladnějšímu únoru a mírnému růstu cen energií skončí mnoho rodin s menším přeplatkem nebo s vyšším doplatkem než v předchozí sezóně.

Průměrné vyúčtování se oproti minulému roku zvýšilo o 6 až 12 procent, což pro typickou rodinu v bytě znamená přibližně 1 500 až 3 500 korun navíc za celou topnou sezónu.

Podle aktuálních dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se průměrná cena tepla z centrálních zdrojů pohybuje kolem 1 080 až 1 220 Kč za gigajoule [zdroj].

Ceny plynu a elektřiny pro domácnosti nejsou jednotně regulované a liší se podle dodavatele, distribuční sazby i typu smlouvy, přičemž dostupné tržní přehledy uvádějí orientačně cenu zemního plynu kolem 1 000 Kč/MWh a elektřiny přibližně 6 až 8 Kč/kWh včetně distribuce a poplatků [zdroj].

Pro typický byt o velikosti 70 m² to představuje roční náklady na vytápění a teplou vodu v rozmezí 22 000 až 29 000 Kč u dálkového vytápění, 26 000 až 37 000 Kč u plynu a 52 000 až 82 000 Kč u vytápění elektřinou [zdroj].

Od přeplatků k nedoplatkům

Zatímco topná sezóna 2024/2025 byla díky mírnějšímu počasí a poklesu cen energií pro řadu domácností příznivější a často vedla k přeplatkům při vyúčtování, výhled do následující sezóny je méně jednoznačný. Podle dostupných mediálních analýz a tržních komentářů nelze vyloučit vyšší variabilitu výsledných vyúčtování, a to v závislosti na vývoji velkoobchodních cen energií, které mohou v příštích měsících opět vytvářet tlak na růst koncových cen pro domácnosti.

Jak hospodařit s vyúčtováním energie

„Vidíme, že mnoho rodin se při vyúčtování cítí zaskočeno, zvlášť když musí doplácet několik tisíc korun a přitom nemají žádnou finanční rezervu. V průzkumu, který pro nás vloni zpracovala agentura Kantar, více než pětina domácností uvedla, že není schopna ušetřit ani malou částku ze svých měsíčních příjmů.“ říká Ondřej Hlaváček, Marketing Manager Creditea, digitální divize Provident Financial.

„Domácnostem proto doporučujeme zvážit navýšení měsíčních záloh alespoň o 10 až 15 procent, aby předešly výraznému nedoplatku v příští sezóně. Také by měly aktivně sledovat spotřebu i ceny a preventivně upravovat zálohy během roku, nikoliv až při vyúčtování. Dostatek relevantních informací pomáhá lidem lépe porozumět jejich situaci, orientovat se ve svých financích a činit informovaná rozhodnutí,“ dodal.

Mnoho dodavatelů nabízí online aplikace, kde lze měsíčně sledovat odhadovanou spotřebu. Pro domácnosti, které chtějí mít jistotu stabilních nákladů, je vhodné zvážit fixaci cen na 12 až 24 měsíců, pokud je aktuální nabídka výhodná. Je také žádoucí vytvořit si finanční rezervu ve výši čtyř až šesti měsíčních záloh na energie, která slouží jako finanční polštář pro případ nedoplatku.

Jak řešit nedoplatek

„Když má domácnost nedoplatek, je důležité řešit situaci ihned po obdržení vyúčtování a předejít tak možným postihům ze strany dodavatele,“ upozorňuje Ondřej Hlaváček. Nedoplatek za energie patří mezi výdaje, které lze efektivně řešit, pokud domácnost nezůstane v nečinnosti. Základním krokem je kontaktovat dodavatele energie a vyžádat si splátkový kalendář. Většina dodavatelů takový postup akceptuje a domácnosti si mohou nedoplatek rozložit do několika měsíčních plateb bez rizika finančních sankcí nebo přerušení dodávek. (kom)