Státní rozpočet ČR skončil v 1. pololetí s nejnižším deficitem za posledních 6 let. Stát za prvních šest měsíců roku hospodařil se schodkem 152,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským prvním pololetím to bylo o 26,2 miliardy méně. K meziročnímu zlepšení přispěl podle ministerstva financí růst příjmů o 5,7 % podpořený inkasem daní a pojistného.

Celkové výdaje přitom překročily loňskou úroveň méně, pouze o 2,5 %.

Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 150,8 mld. Kč.

V samotném červnu byl rozpočet přebytkový o 18,2 mld. Kč.

„Deficit státního rozpočtu po prvním pololetí ve výši 152,4 mld. Kč je nejlepším za posledních šest let. V samotném červnu byl rozpočet přebytkový o 18,2 mld. Kč. Výsledek v tomto měsíci nejvíce podpořily firmy úhradou čtvrtletních a pololetních záloh na dani a vyrovnáním daně za rok 2024,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Daňové příjmy včetně výběru pojistného na sociální zabezpečení jsou o téměř 9 % vyšší než loni v pololetí, u DPPO a DPFO vidíme meziroční nárůst příjmů dokonce o více než 10 %, silně roste i výběr DPH. Vnímám to jako signál, že se daří jak podnikatelskému sektoru, tak domácnostem. Pozornost si zaslouží i fakt, že po rozpočtové konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o solidních 6,5 procentního bodu,“ dodal Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu byly na konci června meziročně vyšší o 5,7 % (+54,6 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 9,9 % (+46,7 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,5 % (+27,6 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 18,8 mld. Kč (-23,6 %) zejména zásluhou nepravidelně zapojovaných prostředků Národního plánu obnovy (-12,2 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,9 %, +8,4 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2024.

Pozitivní dopad na inkaso měly i další změny přijaté v konsolidačním balíčku (zrušení či omezení vybraných slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+11,3 %, +12,2 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+113,8 %, +3,5 mld. Kč), měla v červnu pozitivní vliv úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady vyrovnání daně za rok 2024 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce.

Obdobně je nastavena i daň z neočekávaných zisků (+19,3 %, +3,5 mld. Kč). Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pozitivně ovlivněna zejména snížením hranice pro druhou sazbu daně a zrušením či omezením vybraných slev na dani. U daně z příjmů právnických osob se dopady změn účinných od roku 2024, například v podobě zvýšení sazby daně, projeví až při splatnosti vyrovnání daně za zdaňovací období 2024 v červenci 2025.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce dotčeny změnou sazeb povinného odvodu ani dalšími legislativními změnami, které by měly výraznější dopad na jejich výnos. Výjimku představuje lednové zavedení slevy na pojistném ve výši 6,5 % pro pracující důchodce pobírající starobní důchod v plné výši s očekávaným celoročním dopadem necelé 4 mld. Kč. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,5 % (+27,6 mld. Kč).

Inkaso daně z přidané hodnoty (+7,4 %, +13,4 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností. Na meziroční srovnání mají zároveň dopad daňové změny účinné od roku 2024, tj. redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. Ty se projevily v minulém roce opět až v hotovostním plnění za únor 2024.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+6,0 %, +4,5 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů, lihu, zemního plynu a elektřiny. Meziroční nárůst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+9,6 %, +2,6 mld. Kč) je způsoben zvýšením sazby daně v rámci čtyřletého plánu navyšování sazeb spotřební daně, s tím souvisejícím předzásobením i novým zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků.

Faktor předzásobení hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+7,5 %, +0,3 mld. Kč), tento efekt však již pomalu slábne a v následujících několika měsících očekáváme již jen velmi mírný nárůst inkasa daně. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo růst (+1,7 %, +0,7 mld. Kč) způsobený patrně zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky.

V rámci energetických daní nejvíce vzrostlo inkaso daně ze zemního plynu (+18,3 %, +0,2 mld. Kč) a elektřiny (+6,8 %, +0,1 mld. Kč). Velmi mírný meziroční pokles inkasa v případě spotřební daně z piva a vína je způsoben pravděpodobně postupným odklonem mladé generace od pití alkoholu.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 28,3 mld. Kč (+2,5 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+2,3 %, +24,4 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+17,9 mld. Kč), sociálními transfery (+12,9 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+4,9 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+4 mld. Kč), odvody do rozpočtu Evropské unie (+2,5 mld. Kč) a kompenzací České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+2,3 mld. Kč).

Dynamiku běžných výdajů naopak snižovaly transfery státním fondům (-13,7 mld. Kč), ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-10 mld. Kč) a nižší nákupy Ministerstva obrany (-3,4 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 4 mld. Kč.

Na sociálních dávkách (+2,1 %, +9,7 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+0,4 %, +1,5 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu.

Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+4,4 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+1,4 mld. Kč), ostatní dávky sociální pomoci (+1 mld. Kč), jejichž výši ovlivňují i výplaty humanitární dávky, nemocenské (+1,0 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (+0,9 mld. Kč).

Naopak klesl rodičovský příspěvek (-0,9 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.

Nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 185,9 mld. Kč (+7,9 %, +13,6 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 142,2 mld. Kč (+10,7 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách.

Příspěvek státního rozpočtu a Evropské unie na financování projektů řízených územními samosprávami se zvýšil o 1,5 mld. Kč především zásluhou zapojení OP Jan Amos Komenský  (+2,0 mld. Kč). Podobně jako na konci června předchozího roku stát uvolnil téměř celý roční objem prostředků (26 mld. Kč, +1,1 mld. Kč) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby.

Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 1,0 mld. Kč téměř na nulu. Červnový příspěvek státu na konání voleb do Poslanecké sněmovny dosáhl 0,5 mld. Kč.

Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+12,3 %, +7,2 mld. Kč) navyšovala podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 31,2 mld. Kč (+2,7 mld. Kč) realizovaná především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi a příspěvky na běžný provoz vysokých škol ve výši 18,8 mld. Kč (+3,9 mld. Kč).

Zvýšení neinvestičních transferů neziskovým a podobným osobám o 2,5 mld. Kč (+15,5 %) souvisí s uvolňováním finančních prostředků Národní sportovní agentury na rozvoj sportu a podporu sportovní reprezentace a významných sportovních akcí (+1,5 mld. Kč). V kapitole Ministerstvo práce a sociální věci vzrostla podpora projektů Operačního programu Zaměstnanost plus 2021+ (+0,6 mld. Kč) a také příspěvek státu na výkon pěstounské péče (+0,3 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 2,5 mld. Kč (+9,7 %).

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 47,8 mld. Kč (+11,4 %, +4,9 mld. Kč).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 2 085 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,4 % (+1,0 mld. Kč).

Pokles běžných transferů státním fondům o 13,7 mld. Kč nejvíce ovlivnily dotace uvolněné Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-9,0 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-3,8 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (-1,1 mld. Kč).

Výrazně klesly i běžné transfery podnikatelům (-16,4 %, -6,6 mld. Kč). V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-8,7 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií ještě vyplácely na počátku minulého roku.

Dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 10,4 mld. Kč vzrostly o 1,4 mld. Kč. Podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytovaná firmám klesla o 0,8 mld. Kč zejména v důsledku nižšího zapojení prostředků Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-1,2 mld. Kč).

Na rozdíl od předchozího roku neposkytlo Ministerstvo dopravy státní organizaci Správa železnic příspěvek na dopravní cestu (-1 mld. Kč). Prozatím růstový dopad má dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu vyplacená Ministerstvem zemědělství (+0,8 mld. Kč).

Kapitálové výdaje státu v objemu 80,6 mld. Kč (+5,2 %, +4,0 mld. Kč) jsou v prvních měsících tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za růstem stály investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů (+7,3 mld. Kč), naopak financování projektů společných programů Evropské unie a České republiky kleslo o 3,3 mld. Kč.

Navýšení transferů státním fondům o 15,4 mld. Kč ovlivnily nejvíce dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+14,0 mld. Kč), jejichž objem byl podpořen národním financováním deficitu fondu (+13,9 mld. Kč), mimo jiné i v souvislosti s financováním oprav dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu po loňských povodních.

Investiční nákupy (-4,5 mld. Kč) snížily výdaje Ministerstva obrany (-5,5 mld. Kč) ovlivněné nepravidelným financováním vybavení Armády České republiky. Podpora investičních záměrů podnikatelů klesla o 5,2 mld. Kč zásluhou nižšího zapojení společných programů s Evropskou unií (-5,2 mld. Kč) v souvislosti s končící finanční perspektivou pro roky 2014 až 2020. (sfr)