Vládní koalice prosadila v prvním čtení v Poslanecké sněmovně svůj návrh důchodové reformy. V jejím rámci se mimo jiné zvyšuje odchod věku do penze nad 65 let podle prodlužování délky dožití. Počítá také se snižováním výpočtu nových důchodů.

Úvodní debata o sporné penzijní reformě poslancům zabrala 32 hodin čistého času a vyplnila tři jednací dny.

Zákon nyní zamíří k projednání do sociálního výboru.

Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zamítnutí penzijní novely už v prvním čtení ani její vrácení vládě k přepracování. Pro oba návrhy hlasovalo shodně 81 ze 171 přítomných poslanců.

Zástupci opozice tvrdí, že pokud se dostanou do vlády, reformu penzí upraví, nebo dokonce zruší. Ú

Nejvýraznější změnou, kterou koalice navrhuje, je posunutí věku odchodu do důchodu. Podle novely by se věková hranice určovala podle aktuální doby dožití, měla by se určit lidem, kterým bude zrovna padesát tak, aby v penzi strávili v průměru 21 let.

Poslanci opozičních hnutí ANO i SPD už dopředu říkali, že právě to případné posunutí věkové hranice je pro ně největší problém. Koalice si ale na této změně trvá. Připouští však, že by se mohla upravit metoda, podle které se věk odchodu do penze bude určovat.

V současnosti je v novele návrh na posunutí podle délky dožití o maximálně dva měsíce.

Věková hranice by se měla stanovovat každý rok lidem, kteří v ten daný rok dosáhnou 50 let. Součástí je například i nastavení minimální výše důchodů, kdy se má téměř zdvojnásobit minimální důchod.

Základní a procentní výměra starobního důchodu totiž vzroste z deseti na dvacet procent průměrné mzdy. Rozšíří se také výčet profesí s nárokem na předčasný odchod do důchodu bez jeho zkrácení.

Lidé pracující ve čtvrté rizikové kategorii a ve třetí rizikové kategorii ti, kdo v práci trpí nadměrnou fyzickou zátěží, vibracemi nebo vysokým teplem či chladem, budou odcházet do penze až o pět let dříve, než bude jejich důchodový věk.

Od roku 2026 až do roku 2035 bude postupně docházet ke zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů. Ministerstvo práce a sociálních věcí také počítá s tzv. rodinným vyměřovacím základem.

Zvýhodněni by pak měli být kvůli nižší sazbě sociálního pojištění o 6,5 procenta pracující senioři. (sfr)