Zadlužení obyvatel Česka v prvním čtvrtletí tohoto roku meziročně vzrostlo o 5,6 procenta na 3,36 bilionu korun. Vyplynulo to z dat bankovních a nebankovních registrů zpracovaných společností CRIF – Czech Credit Bureau. Po krátkém zvolnění opět zrychluje zadlužování Čechů, více si aktuálně půjčují hlavně na spotřebu.

Největší podíl na dluzích mají hypotéky, 83 procent. Nárůst půjček i problémů s jejich splácením byl letos v prvním čtvrtletí nejvýraznější u mladé generace do 24 let.

Zadlužení obyvatel Česka v prvním čtvrtletí tohoto roku meziročně vzrostlo o 5,6 procenta na 3,36 bilionu korun. Dluh z úvěrů na bydlení meziročně vzrostl o 5,4 procenta na 2,78 bilionu Kč, dluh z úvěrů na spotřebu o 6,6 procenta na 577 miliard korun.

Objem dluhu na spotřebu ohroženého nesplácením se zvýšil o desetinu na 25,5 miliardy korun.

Objem krátkodobého dluhu sice mezičtvrtletně mírně klesl, v porovnání s loňským rokem ale zaznamenal téměř sedmiprocentní růst a ke konci prvního čtvrtletí dosáhl 577 miliard korun.

Proti stejnému období loňského roku se také mírně zvýšil počet dlužníků, a to o 1,4 procenta na 2,33 milionu. O pět procent na 247 tisíc korun se zvýšila průměrná částka na jednoho dlužníka.

Dluh na spotřebu ohrožený nesplácením se meziročně nejrychleji zvýšil u osob ve věku od 15 do 24 let, a to o 26 procent na 1,5 miliardy korun navzdory nižšímu počtu nesplácejících klientů. Výrazně se tak v této skupině zvýšila i průměrná nesplácená částka, o 27 procent na 112 tisíc korun. Nesplácený dluh se snížil pouze u lidí ve věku nad 55 let. (sfr)


PLNÝ TEXT ZPRÁVY CRIF:

21/05/2024

U úvěrů na spotřebu se zároveň prohlubují potíže se splácením, celkový objem dluhu v prodlení stoupl meziročně o 10 %

  • Objem dluhu obyvatel evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací dosáhl na konci prvního čtvrtletí roku 2024 výše 3,36 bilionu korun a meziročně vzrostl o 5,6 %.
  • Objem dluhu z úvěrů na bydlení meziročně vzrostl o 5,4 % na 2,78 bilionu korun.
  • Objem dluhu z úvěrů na spotřebu vzrostl meziročně o 6,6 % na 577 miliard korun.
  • Průměrná částka dlouhodobého dluhu dosáhla výše 2,63 milionu korun na dlužníka a meziročně se zvýšila o 7,7 %.
  • Průměrná částka krátkodobého dluhu dosáhla výše 247 tisíc korun na dlužníka a meziročně se zvýšila o 5,1 %.
  • Meziročně ubylo dlužníků s úvěrem na bydlení o 2,1 %, ale o 1,4 % přibylo dlužníků s úvěrem na spotřebu.
  • Meziročně vzrostl také objem nespláceného dluhu, a to o 6,2 % na 29,94 miliardy korun. Z toho 25,5 miliardy tvoří nesplácené úvěry na spotřebu.

Objem úvěrů na bydlení dosáhl na konci prvního čtvrtletí roku 2024 výše 2,78 bilionu korun a meziročně se zvýšil o 5,4 %. Objem dluhu na spotřebu činil 577 miliard korun a vzrostl o 6,6 %. Objem nespláceného dluhu se meziročně zvýšil o 6,2 % na 29,94 miliardy korun.  Většinou jde o nesplácené úvěry na spotřebu, jejichž objem meziročně narostl o desetinu. Celkové zadlužení obyvatelstva evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činilo 3,36 bilionu korun a meziročně vzrostlo o 5,6 %.

Ačkoliv růst celkového objemu dluhu na bydlení v prvním čtvrtletí mírně zrychlil, dlužníků s úvěrem na bydlení opět ubylo. „Stále se tak zvyšuje částka připadající na jednoho dlužníka, což je dáno zejména vysokými cenami nemovitostí. Pomalu pozorujeme oživení hypotečního trhu i přesto, že úrokové sazby neklesají tak, jak se předpokládalo,“ komentuje situaci Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. Úvěr na bydlení mělo v České republice ke konci prvního čtvrtletí letošního roku 1,06 milionu lidí. Na jednoho dlužníka připadá v rámci hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření průměrná částka 2,63 milionu korun. Tento typ úvěrů má 12 % obyvatel starších 15 let.

Celkový objem krátkodobého dluhu sice mezičtvrtletně mírně poklesl, ale v porovnání s loňským rokem zaznamenal 6,6% růst a ke konci prvního čtvrtletí dosáhl 577 miliard korun. Oproti stejnému období loňského roku se také mírně zvýšil počet dlužníků na 2,33 milionu (+ 1,4 %). O 5,1 % na 247 tisíc korun se zvýšila průměrná částka na jednoho dlužníka.

Na spotřebu si více půjčují starší věkové skupiny

Lidí s dlouhodobým úvěrem ubylo meziročně napříč všemi generacemi, nejvíce ve věkové kategorii 25–29 let, a to o 17,8 % na 48 tisíc lidí. Nejvíce lidí s úvěrem na bydlení je ve věkové kategorii 35–44 let. Na tuto skupinu připadá i nejvyšší celkový objem dluhu 1,2 bilionu korun. Nejvyšší průměrná částka na dlužníka pak připadá na věkovou skupinu 30–34 let, a to 3,8 milionu korun.

Počet dlužníků s úvěrem na spotřebu se zvyšuje s věkem. Nejvíce lidí s krátkodobým dluhem (634 tisíc) se řadí do věkové skupiny nad 55 let, nejméně, pouze 107 tisíc, dlužníků je ve věkové skupině 15–24 let. Nejvyšší průměrnou částku dluží příslušníci věkové skupiny 35–44 let, a to 292 tisíc. Úvěr na spotřebu má více než čtvrtina obyvatel starších 15 let.

Celkový objem dluhu z úvěru na bydlení vzrostl meziročně téměř rovnoměrně ve všech krajích. Oproti průměru se nejvíce vymyká Středočeský kraj s nejrychlejším, 6,8% růstem na 450,5 miliardy korun.

Nejvyšší objem dluhu z úvěrů na spotřebu eviduje Středočeský kraj, jehož obyvatelé dluží celkově 80,7 miliardy korun. Nerychlejší tempo zadlužování krátkodobými úvěry nabral v posledním roce Plzeňský kraj s růstem celkového objemu o 7,8 %.

Objem nespláceného dluhu atakuje 30 miliard

Zatímco platební morálka u úvěrů na bydlení se dlouhodobě zlepšuje, objem nesplácených úvěrů na spotřebu se meziročně zvýšil o 10 % na 25,5 miliardy korun. „Vývoj nespláceného dluhu změnil svůj směr už začátkem loňského roku. Zásluhu na tom má zejména zhoršená platební morálka u úvěrů na spotřebu, které tvoří 85 % celkové nesplácené částky. Dlouhodobým trendem je také snižující se počet nesplácejících dlužníků, a tím i zvyšování průměrné částky po splatnosti, což vnímáme jako varovný signál,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Objem dluhu na spotřebu ohroženého nesplácením se meziročně nejrychleji zvýšil u osob ve věku od 15 do 24 let, a to o 26,3 % na 1,5 miliardy korun navzdory nižšímu počtu nesplácejících klientů. Výrazně se tak v této skupině zvýšila i průměrná nesplácená částka, a to o 27 % na 112 tisíc korun. V rámci věkových skupin se celkový objem nespláceného dluhu snížil pouze u lidí ve věku nad 55 let. Větší potíže se splácením jsou znatelné také u věkové skupiny 30–34 let, celkový objem nesplácené částky se zde zvýšil o 23,1 % na 4,5 miliardy korun.

V rámci krajů se celkový objem nespláceného dluhu na spotřebu meziročně zvýšil napříč celou Českou republikou, nejvíce ve Středočeském kraji (+ 13,1 %).