Primátorka Brna Markéta Vaňková: Město chce nabízet vysoký standard veřejných služeb. (Ilustrační foto).

Brno se v novém volebním období soustřeďuje na poskytování vysokého standardu veřejných služeb s cílem i nadále systematicky a všestranně rozvíjet město. V rozhovoru pro deník Česko1 vyjádřila primátorka města Brna Markéta Vaňková mj. uspokojení z toho, že se městu podařilo najít a dohodnout řešení, jak efektivně umístit nový městský fotbalový stadion, velodrom a atletickou halu.

Deník Česko1: S jakými největšími problémy se v současnosti vaše město potýká? Potažmo, jaké jsou aktuálně nejdůležitější priority vedení města?

Markéta Vaňková: Ve srovnání s předchozím volebním obdobím, kdy jsme se museli vypořádat s covidovou pandemií a s ní spojenými restrikcemi, s příchodem 20 tisíc lidí z válkou zasažené Ukrajiny nebo s energetickou krizí, žádné zásadní problémy nyní řešit nemusíme. Říkala jsem to v těch složitých letech a platí to i nadále: občanům chceme nabízet vysoký standard veřejných služeb a celé město se má i nadále systematicky a všestranně rozvíjet.

Co pozitivního se vašemu vedení města za uplynulý rok již podařilo zrealizovat či připravit pro občany?

Do konce roku 2024 budou zprovozněny silnice I. třídy na všech třech rozestavěných úsecích velkého městského okruhu, tedy na Žabovřeské, Bauerově a na Tomkově náměstí. Zároveň Ředitelství silnic a dálnic, které je hlavním investorem, s nímž jako spoluinvestor spolupracujeme, připravuje další navazující úseky. Začala také výstavba parkovacího domu s 411 místy a venkovních parkovišť pro 212 vozidel na Šumavské.

Dobře funguje pravidelné vlakové spojení Brna a Vídně, které zčásti finančně podporujeme, abychom podpořili cestovní ruch i byznysové aktivity. Zatím sice stále v administrativní rovině, ale viditelně se přibližuje výstavba nového brněnského hlavního nádraží a s ní spojené přebudování železniční sítě v Brně. I v tomto případě není město hlavním investorem, tím je Správa železnic.

Markéta Vaňková, primátorka Brna.

Mezi strategické oblasti, na které se nyní hodně zaměřujeme, patří sportovní a kulturní infrastruktura.

Po dostavbě a rekonstrukci jsme začátkem listopadu otevřeli komplex Bazénů Lužánky, nedávno začala výstavba 3. haly pro míčové sporty v areálu Vodova. A jsem velmi ráda, že se konečně podařilo najít a se všemi zainteresovanými stranami dohodnout řešení, jak efektivně umístit nový městský fotbalový stadion, velodrom a atletickou halu. Na pomezí kultury a sportu je projekt multifunkční haly Arena Brno pro 13 tisíc návštěvníků, jejíž výstavba v těsném sousedství areálu brněnského výstaviště byla zahájena v září.

Stejně potřebná a důležitá je ryze kulturní budova, a to Janáčkovo kulturní centrum, tedy moderní koncertní sál se špičkovou akustikou, v němž bude mít domácí scénu Filharmonie Brno. Nyní jsme ve fázi hledání zhotovitele.

Nesmím opomenout ani veřejný prostor. V únoru byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce Mendlova náměstí, kde jsme navíc odhalili sochu Jaromíra Garguláka věnovanou Gregoru Johannu Mendelovi a pojmenovanou Hrachovina. Velmi kladné ohlasy vzbudila rozsáhlá rekonstrukce parku na Moravském náměstí navržená Consequence forma architects.

Beton, asfalt a socialistickou symboliku nahradil zcela nový koncept, který je unikátní nejen architektonickým řešením, ale i použitím nových technologií modrozelené infrastruktury. Okamžitě po dubnovém napuštění si mimořádnou oblibu získala nová vodní plocha, jíž se dnes už neřekne jinak než brněnské moře.

A do třetice bych zmínila nový vodní prvek autorů Tomáše Pavlackého a Michaela Gabriela na Dominikánském náměstí před Novou radnicí. U tří nazelenalých bronzových kuželů pracujících s optickým klamem a s výjimkou zimního období vypouštějících vodní páru pro pobavení a osvěžení se musí zastavit a vyfotit každý, kdo do centra Brna dorazí.

Co se naopak nepodařilo či znatelně nedaří?

Pokud bych se striktně držela kalendáře, tak jde sice o událost ještě z minulého volebního období, ale i tak ji musím zmínit. Mrzí mě, že město Brno, i když se svou kandidaturou probojovalo mezi kvarteto nejlepších tuzemských uchazečů, nezískalo titul Evropské město kultury 2028.

Bohužel jsme museli z důvodu silně narušené statiky uzavřít část budovy, v níž fungovalo Divadlo Bolka Polívky a kino Scala. Divadlo B našlo dočasné útočiště a aktuálně pro ně chystáme nové prostory, kino hraje v omezeném režimu v kavárně v té části objektu, který není bezprostředně ohrožen, jiné větší místo stále hledáme.

Letos v létě nás občané i média příliš nechválili za množství dopravních omezení. Přesto si dovolím tvrdit, že byla zkoordinována nejlépe, jak to šlo, aby se vyvážila potřeba investic do stále nedostatečné a zastaralé dopravní infrastruktury a průjezdnost města.

Jak vedení města vnímá vládní konsolidační balíček na roky 2024/2025? Bude mít konsolidační balíček na občany vašeho města, potažmo na vaše město nějaké dopady? Jaké?

Veřejné finance ozdravení potřebují. Projednávání konsolidačního balíčku jsme samozřejmě sledovali a nyní dopady navrhovaných analyzujeme. Nicméně si nemyslím, že by fungování města a jeho rozvoj měly být nějak zásadně ohroženy.

Jak se vaše město konkrétně staví ke klimatické změně, respektive, jaká konkrétní opatření vaše město dělá či připravuje pro občany na zmírnění hypotetických dopadů klimatické změny?

Brno se již v roce 2017 připojilo k Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima a zavázalo se tak ke snížení emisí CO2 do roku 2030 nejméně o 40 %. Na základě tohoto přistoupení si nechalo vypracovat akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP), který postupně naplňuje.

Spustili jsme kampaň #PripravBrno, kde na stejnojmenných webových stránkách informujeme o SECAP, jeho naplňování, zapojování firem a veřejnosti a představujeme zde městem a spolupracujícími organizacemi vytvořené adaptační a mitigační opatření ve vztahu ke klimatické změně a snižování emisí CO2.

Důležité jsou dotační programy. Zmíním například program Zeleň střechám!, který je určen těm, kteří staví nebo renovují nemovitost, a jeho cílem je zkvalitnit její tepelnou stabilitu a efektivně hospodařit se srážkovou vodou. Další dotace se zaměřují například na hospodaření se srážkovou vodou nebo na revitalizaci vnitrobloků.

V oblasti dopravy motivujeme občany ve využívání městské hromadné dopravy formou dotace na základní roční předplatní jízdenku neboli šalinkartu, rozšiřujeme síť cyklostezek a podporujeme elektromobilitu. Městská společnost Dopravní podnik města Brna dlouhodobě modernizuje vozový park s cílem, aby byl jeho provoz co nejekologičtější. Bezemisních je 56 % vozů, jde o tramvaje, trolejbusy a lodě, a 21 % je nízkoemisních – jedná se o autobusy na CNG. Dohromady jsou tedy jeho dopravní prostředky ze 77 procent nízkoemisní nebo bezemisní.

Stejně tak je k životnímu prostředí šetrné i veřejné osvětlení, které zajišťuje další městská společnost Technické sítě Brno a tvoří je 42 050 světelných míst, z čehož 99 procent slouží k osvětlení ulic. Brno se může pyšnit tím, že dlouhodobě patří k energeticky nejúspornějším městům v České republice. Například v roce 2022 byl průměrný příkon na jeden světelný bod pouze 74 wattů.

A když ještě zůstanu u městských společností, tak Teplárny Brno zase od roku 2010 přestavují rozvody centrálního zásobování teplem z původních parovodů na moderní horkovody. Mezi jejich výhody patří výrazné snížení ztrát tepla při distribuci, menší poruchovost, úspory pro odběratele tepla a ekologičnost systému. Teplárny také letos zahájily výstavbu kotle na spalování dřevní štěpky.

Podaří se nám tak o 15 % snížit při vytápění závislost na zemním plynu, navíc bude teplo pro domácnosti i instituce či firmy levnější a uspoří se i kolem 70.000 kusů emisních povolenek za rok. Teplárny jsou na straně města také garantem a realizátorem horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna.

Další městská firma, která se svojí činností podílí na snižování CO2, je SAKO Brno. Díky ní dokážeme účinně sbírat a třídit odpad, který, pokud ho nelze recyklovat, neskládkujeme, ale spalujeme a vyrábíme z něj teplo a elektřinu. Letos SAKO spustilo novou automatickou dotřiďovací linku na plast i kovy.

Mírou automatizace, vysokou účinností a 90% strojovou přesností čistoty třídění se jedná v České republice o ojedinělé zařízení. Dceřiná společnost SAKO Brno SOLAR se pak zabývá rozvojem alternativních zdrojů energie a realizací fotovoltaických systémů na střechách městských budov, jde například o školská a zdravotnická zařízení nebo o domovy pro seniory.

Jak se vaše město staví k otázce rozšiřování zelených, respektive přírodních ploch na území města? Jakou zhruba část města zaujímají parky či zalesněné plochy? Připravujete rozšíření takových ploch? 

Kompaktnost města zejména v jeho centrální části znamená, že je poněkud problematické vytvářet právě zde zcela nové plochy pro zeleň. Řešení se nabízí u velkých projektů, jako je nové hlavní nádraží nebo výstavba protipovodňových opatření podél řek Svratky a Svitavy, kde by v budoucnu mohly nové plochy pro zeleň vzniknout. Velkou příležitost skýtá realizace části strategického projektu města Brna Revitalizace Staré Ponávky, konkrétně jedna z jeho etap – park Škrobárenská.

Dále se intenzivně zaměřujeme na posílení ochrany zeleně a na cílenou a koncepční práci se sídelní zelení. Připravovaný územní plán města Brna významně posiluje ochranu stávající zeleně do té míry, že se v určitých místech nesmí zásadně omezit její dosavadní nebo potenciální funkčnost. Aktuálně je také připravováno zadání na územní studii systému sídelní zeleně a Kancelář architekta města Brna na základě rozhodnutí rady města zpracovává Standard uličních stromořadí, který je prostředkem pro plánování, výsadbu a péči.

Pokud jde o čísla, tak podle územně analytických podkladů zabírají lesy 6 397 hektarů, tedy téměř 28 % z celkové rozlohy správního území města, zemědělská půda pak dokonce 7 624 hektarů, což je přes 33 %. Poslední údaje, která mám k dispozici, hovoří o tom, že plochy krajinné a městská zeleně mají 393 hektarů, tedy necelá 2 %, z toho plochy nejvýznamnějších brněnských parků a zeleně mají 270 hektarů, tedy přes půl procenta rozlohy města.

Dá se z vašeho dnešního pohledu odhadnout, zda během volebního období na území města přibude více betonových nebo přírodních ploch?

Přímo v tomto volebním období by se pravděpodobně zásadně poměr betonových a přírodních ploch měnit neměl, ale vzhledem k potřebám města se tomu nejspíš v budoucnu nebude možné vyhnout.

Jaké dopady pro vaše město má a bude mít probíhající přechod z klasických automobilů na elektromobily? Projevuje se to nějak v městských plánech? Přináší to pro vás nějaké nové problémy?

Protože doprava je největším znečišťovatelem ovzduší v Brně, s její ekologizací samozřejmě počítáme. Rozvojem elektromobility jsme pověřili městskou firmu Teplárny Brno, která už třetím rokem systematicky buduje síť dobíjecích stanic pro elektromobily. Do konce letošního roku jich bude provozovat na osm desítek.

Rozmístěny jsou rovnoměrně po celém městě a do roku 2030 by se jejich počet měl zvýšit minimálně na 500, přičemž u každé stanice se mohou dobíjet dva vozy současně, celkem se tedy v jednu chvíli může nabíjet 1000 elektromobilů. Naší snahou ve spolupráci s teplárnami je podpořit rozvoj elektromobility tím, že ji učiníme dostupnou pro co nejvyšší počet lidí.  Docházková vzdálenost k nejbližší dobíjecí stanici by se měla pohybovat v rozmezí pěti až deseti minut, a to už v roce 2025.