Na Ostravsku kvůli postupnému útlumu těžby paradoxně chybí uhlí, které se v oblasti těží už od 70. let 18. století. Situaci má zachránit loď naložená černým uhlím z Austrálie, která poprvé připlula po Labi do Děčína. Lodní doprava nabízí alternativu k té tradiční vlakové, která je přetížená. 

Informovaly o tom Česká televize a server zdopravy.cz.

Těžba v posledním hlubinném dole na Ostravsku má skončit v letošním roce. Hutě nebo teplárny závislé na černém uhlí ho však kvůli nedostatku musí dovážet z různých oblastí ze světa.

Vedle polských šachet je to mj. černé uhlí ze zámoří, které připlouvá do celé řady evropských přístavů.

Loď původně vezla 1400 tun černého uhlí, ale 300 tun musela vyložit v Německu, protože v Labi je málo vody a do Děčína by se tak plavidlo nedokázalo dostat.

Následně byl materiál přeložen do vlaků ČD Cargo, které vyrazily na východ Česka.

Uhlí se v ostravsko-karvinském revíru začalo těžit v 70. letech 18. století, jeho dobývání tak k regionu patří zhruba 250 let.

Těžba se už ale ekonomicky nevyplácí a jediný producent černého uhlí v Česku, společnost OKD, tak v posledních letech doly postupně zavírá, což ještě urychlila pandemie ovidu-19. Po vytěžení ekonomicky vytěžitelných zásob firma počítá s ukončením aktivní těžby uhlí ke konci roku 2022.

Brusel má v plánu dát regionům závislým na uhlí 17,5 miliard eur (445,8 miliardy korun).

Peníze z Fondu pro spravedlivou transformaci mají být přerozděleny těm oblastem v Evropě, které se při odklonu od uhlí a při přechodu na klimaticky čisté hospodářství mohou potýkat s problémy. Konkrétně Česko by mělo dostat 1,6 miliardy eur (41 miliard korun). (pel)

Konec uhlí podepsalo 40 zemí. Největší znečišťovatelé planety se odmítli připojit

Studie: ČR musí s uhlím skoncovat dříve, aby do roku 2030 splnila energetické a klimatické cíle EU