Havlíčkova gigafactory na baterie by mohla přinést až 33 tisíc nových pracovních míst a zásadní růst HDP. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Gigatovárna na baterie pro elektrovozy, kterou má v plánu v Česku vybudovat ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO), může české ekonomice přinést v letech 2023 až 2031 až 186 miliard korun na HDP a vytvořit až 33 tisíc nových pracovních míst. Ukázala to studie poradenské společnosti Deloitte. 

Prvotní investice se má podle Havlíčka vyšplhat na nejméně 52 miliard korun.

Automobilový průmysl je pro Českou republiku klíčové odvětví. Aktuálně se na HDP podílí cca z 10 procent a na průmyslové produkci téměř z 25 procent. Zaměstnává přibližně 180 tisíc lidí přímo a 500 tisíc nepřímo.

S očekávaným rozvojem elektromobility je spojen prudký nárůst poptávky po bateriích. Pro pokrytí evropské poptávky bude nutné vybudovat dostatečné výrobní kapacity. Odhadovaná poptávka v Evropě v roce 2030 bude na úrovni cca 450 až 630 GWh
a v roce 2040 na úrovni cca 1 000 až1 400 GWh.

V závislosti na průměrné výrobní kapacitě jedné továrny (tzv. gigafactory) by k pokrytí této poptávky bylo potřeba 11 až 16 továren v roce 2030 a 26 až 35 továren v roce 2040.

Klíčovou roli podle studie v tomto směru sehrává automobilový průmysl, který je důležitý nejen pro ČR, ale také pro celý region zemí V4 a Německa. Tento region má skoro poloviční podíl (47 procent) na výrobě všech automobilů v EU.

Studie uvedla 6 benefitů, proč by Česko mělo mít svou vlastní gigafactory.

V současnosti není poptávka po bateriích nasycena. V ČR je přitom několik automobilových závodů, které přizpůsobují své strategie trendu elektromobility. Zásobování tuzemské výroby tuzemskými bateriemi je tak podle Deloitte logickým krokem.

Hrubý domácí produkt (HDP) české ekonomiky by se podle studie celkem zvýšil o 185,9 miliardy korun, což představuje 3,6 procenta HDP v roce 2020.

Větší dopad na ekonomiku by měl provoz gigafactory než její výstavba. Provoz gigafactory by celkem zvedl český HDP o 172,1 miliardy korun, výstavba pak o 13,7 miliardy korun.

Studie dále ukazuje, že v investiční fázi by vzniklo zhruba 6 095 pracovních míst a provoz gigafactory by v nových výrobních kapacitách a navazujících dodavatelských firmách vytvořil dalších zhruba 33 035 nových pracovních míst.

Celkem by si za celé zkoumané období veřejné finance (centrální vláda, obce a kraje) podle odhadu Deloitte polepšily o 48,6 miliardy korun.

Jak materiál upozornil, z moderní technologické výroby by navíc mohly těžit technické školy, ať už díky novým znalostem či vytvořením zcela nových oborů. Výsledkem by tak bylo zajištění budoucích kvalifikovaných zaměstnanců i rozvoj na poli výzkumu a vývoje.

Posledním z benefitů pak je, že ČR disponuje největšími zásobami lithia v Evropě. Díky výrobě baterií by se podařilo udržet celý hodnotový řetězec, od dodávky vstupních surovin přes výrobu baterií až po jejich využití pro „second life“ a recyklaci.

Ministerstvo průmyslu už loni avizovalo záměr výstavby továrny na lithiové baterie pro auta v severních Čechách, kterou označil právě jako projekt gigafactory. Využíváno by mělo být lithium z oblasti Cínovce v Krušných horách.

V polovině letošního března informovaly Hospodářské noviny, že česká vláda podle Havlíčka o projektu jedná s německou automobilkou Volkswagen, pod kterou spadá i česká automobilka Škoda Auto. VW přitom chce mít do roku 2030 v Evropě 6 továren na baterie.

ČEZ je pak připraven se stát investorem projektu, dodavatelem energií, energetických služeb a lithia z místních zdrojů, zajistit vhodné prostory a zázemí pro realizaci projektu a je rovněž připraven zajistit financování zamýšleného projektu. (pel)