Šéfové států NATO na summitu Aliance v Haagu odsouhlasili navýšení výdajů na obranu na 5 % HDP. Závazek vydávat ze státních rozpočtů každoročně pět procent HDP na obranu chtějí naplnit do roku 2035. Z uvedených pěti procent by 3,5 % měly být ryze vojenské výdaje a 1,5 % výdaje s obranou související. 

Přezkoumání obranných výdajů se uskuteční v roce 2029.

Spojenci v NATO současně znovu potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku 5 smlouvy NATO.

Členské státy NATO se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny.

Podle prezidenta ČR Petra Pavla, který Česko na summitu zastupoval, vnímají všechny země NATO ruskou hrozbu s naprostou vážností.

Z celkových 5 procent HDP by 3,5 % mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.

Všechny členské státy Severoatlantické aliance potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent HDP v horizontu deseti let.

Shoda spojenců podle Pavla znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i k odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost.

Výhrady k plánu na navýšení obranných výdajů původně vyjádřilo například Španělsko. Na summitu však podle Pavla nikdo závazek otevřeně neodmítl.

Někteří představitelé však zdůraznili, že je podstatné, co konkrétně bude za peníze pořízeno.

Každá země NATO si podle dohody stanoví konkrétní cíle, které budou každoročně revidovány.

Členské státy NATO se také shodly na potřebě další podpory Ukrajiny.

V závěrečné deklaraci summitu se uvádí, že spojenci znovu zdůrazňují své závazky poskytovat pomoc Ukrajině, jejíž bezpečnost přispívá k bezpečnosti spojenců. Generální tajemník NATO Mark Rutte již v úterý zopakoval, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun). (sfr)