NATO neuznalo Česku výdaje na obranu. ČR ani za Babiše, ani za Fialy nesplnila 2 % HDP. (Ilustrační foto).
NATO neuznalo Česku část výdajů deklarovaných jako obranné. Česká republika tak ani letos, za vlády Andreje Babiše, nesplní závazek vydávat na obranu nejméně 2 % HDP. Tento závazek podle nejnovějšího verdiktu NATO nesplnila ČR ani za vlády Petry Fialy, i když bylo tehdejšími vládními politiky oznamováno jeho splnění.
O neuznání části výdajů ČR na obranu informoval premiér Andrej Babiš.
Česko tak ani letos nesplní závazek ve výši 2 procent HDP na obranu. Za minulé vlády nesplnilo dvě procenta ani jednou.
Podle „čísel, které přišly z NATO“ své spojenecké závazky vůči Severoatlantické alianci však nesplnila ani Babišova vláda. Potvrdil to premiér Babiš na síti X.
Podle Babiše v roce 2023 reportovalo Česko výdaje ve výši 1,31 procenta, což Severoatlantická aliance schválila. V následujícím roce ČR vykazovala 2,07 procenta obranných výdajů, ale NATO uznalo jen 1,97 procenta.
V roce 2025 deklarovala ČR do centrály NATO obranné výdaje ve výši 2,01 procenta HDP. NATO však uznalo jen 1,85 procenta.
„Pro tento rok reportujeme 2,06 procenta, ale Severoatlantická aliance říká 1,78 procenta,“ uvedl Babiš.
Jde o největší odchylku mezi tím, co česká vláda vykázala, a co jí NATO uznalo jako výdaj na obranu.
Podle Babiše jsou však důležitější počty vojáků než procenta HDP vynakládaná na obranu. Babiš poukázal na to, že Česko má třináctou největší armádu z 31 členských zemí NATO.
„Kdo je důležitý ve válce? Já myslím, že vojáci,“ podotkl.
Babiš argumentoval i tím, že některé státy sice dávají na obranu více než dvě procenta HDP, ale mají méně vojáků než Česko. Jako příklad uvedl Lucembursko, které podle něj vynakládá na obranu 2,13 procenta HDP, ale má jen zhruba tisíc vojáků (Lucembursko má aktuálně 690 tisíc obyvatel).
Zmínil také Estonsko, které podle něj dává na obranu přes tři procenta HDP.
„Nemají ale ani letadla, stíhačky ani vrtulníky,“ prohlásil na adresu pobaltské země.
Podobné argumenty adresoval i vůči Lotyšsku či Švédsku. S výjimkou Švédska, které má zhruba stejně obyvatel jako ČR (Švédsko má 10,7 milionu, ČR má 10,9 milionu obyvatel) jde však o státy s podstatně méně obyvateli, než má Česko.
Podle letošního státního rozpočtu by měla obrana hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol.
Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun.
Předchozí vláda se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP.
Loni v červnu se státy NATO dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. (sfr)
