Zákonem stanovené zadlužení v Česku loni překročilo 517 obcí. (Ilustrační foto - redakční koláž)
Zákonem stanovené limity zadlužení překročilo v loňském roce celkem 517 obcí z celkových 6252 v Česku. Bylo to o 61 obcí více než v předchozím roce. Vyplynulo to ze zprávy o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018, kterou schválila vláda.
Bez dluhu hospodařilo v roce 2018 celkem 3590 obcí a také Plzeňský a Jihočeský kraj.
Územní samosprávné celky musí dle zákona hospodařit v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky.
Nerespektuje-li obec či kraj pravidla, ministerstvo financí může pozastavit převod podílu na daňových výnosech.
Taková sankce pro letošní rok hrozila obci Felbabka ve Středočeském kraji, Starosedlskému Hrádku ve Středočeském kraji a obci Prameny v Karlovarském kraji. Tyto obce loni nesnížily dluh, i když tak podle zákona měly učinit.
Proto s nimi ministerstvo v dubnu zahájilo správní řízení o pozastavení převodu podílu na výnosu daní.
Obce nakonec dluh snížily ve třicetidenní lhůtě. Ministerstvo proto správní řízení ukončilo.
„V případě žádné obce tak ministerstvo nemuselo přistoupit k pozastavení převodu podílu na výnosu daní,“ uvedly úřady.
Podle pravidel rozpočtové odpovědnosti měly obce, jejichž dluh byl ke konci roku 2017 vyšší než 60 procent průměru jejich příjmů za poslední čtyři roky, povinnost snížit svůj dluh během roku 2018 nejméně o pět procent z rozdílu mezi výší dluhu a 60 procenty průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky.
Ministerstvo financí zařadilo deset obcí v Česku do kategorie s vyšší mírou rizika hospodaření. Jde o obce, které překročily všechny tři ukazatele, jež ministerstvo sleduje.
Vedle dluhu jde také o podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a o celkovou likviditu. Všechna tři pravidla porušily loni obce Lužce, Plchov, Doubek a Chýně ze Středočeského kraje, obec Ošelín z Plzeňského kraje, obce Oleško a Pnětluky z Ústeckého kraje, Čestice v Královehradeckém kraji, městys Ostrovačice v Jihomoravském kraji a Martinice na Vysočině.
„Zařazení do této kategorie nemusí nutně znamenat, že by dotčený subjekt hospodařil nezodpovědně či jinak nevhodně, nýbrž pouze indikuje vyšší pravděpodobnost možného rizika hospodářských problémů,“ vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová.
Příčinou zhoršeného hospodaření u uvedených deseti obcí byly podle ministerstva investiční akce financované hlavně úvěry, nebo zatím finančně nevypořádané dotace.
Ministerstvo upozornilo, že s dlouhodobými hospodářskými problémy se potýkají obce Prameny a Turovice, i když nepatří do kategorie s vyšší mírou rizika hospodaření.
Ministerstvo financí se dlouhodobě zabývá jejich stavem hospodaření. Vyřešení jejich problematické situace by však podle ministerstva bylo možné pouze přijetím zákonné úpravy insolvence obcí. (ces)
