Designovaný premiér Andrej Babiš zpochybnil, že by střet zájmů bránil jeho jmenování do funkce předsedy vlády. (Ilustrační foto).
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš odmítl, že by jeho střet zájmů kvůli vlastnictví koncernu Agrofert byl překážkou pro jeho jmenování na post premiéra. Potvrdil však, že prezidentovi Pavlovi předloží řešení toho, jak chce svůj střet zájmů vyřešit.
„Zákonnou překážkou to určitě není, já slíbil panu prezidentovi, že mu předložím řešení. A tak se určitě i stane,“ uvedl Babiš.
Příští středu se má setkat s prezidentem Petrem Pavlem, který v minulosti prohlásil, že by střet zájmů mohl být překážkou pro jeho jmenování.
Prezident Pavel si pozval předsedu hnutí ANO na příští středu. Od pravděpodobného budoucího premiéra bude chtít znát jeho plány ohledně vzniku kabinetu. Ale i to, jak Babiš vyřeší svůj střet zájmů.
Babiš už na konci ujistil prezidenta Pavla, že řešení představí veřejně před svým případným jmenováním předsedou vlády.
„Nevím o tom, že by pan prezident chtěl, abych veřejně vysvětlil svůj střet zájmů. Řekl jsem, že to vyřeším v souladu s našimi i evropskými zákony. Tahle věc ale nemá nic společného s mou nominací na post premiéra,“ uvedl nyní Babiš v rozhovoru pro Deník.
(Ilustrační foto: archiv).
„Zákonnou překážkou to určitě není, já slíbil panu prezidentovi, že mu předložím řešení. A tak se určitě i stane,“ dodal Babiš.
Babiš s konkrétním řešením svého střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím Agrofertu a čerpáním dotací musí dle zákona přijít do 30 dní od jmenování do čela vlády. Má přitom několik možností, jak svůj střet zájmů vyřešit. Jednou z nich je, že by zůstal šéfem hnutí ANO, ale nepodílel by se na vládě.
Premiérské křeslo by tak mohl přenechat například místopředsedovi hnutí Karlu Havlíčkovi. To Babiš odmítá.
Holding Agrofert by se také mohl vzdát státních veřejných zakázek a přestat čerpat dotace. Podle něktzerých médií by se Agrofert vzdal veřejných zakázek i dotací s výjimkou takzvaných přímých plateb. Ty čerpají z EU všichni zemědělci na obdělávání půdy a chov dobytka.
Střet zájmů je situace, kdy se osobní zájmy jednotlivce, typicky veřejného funkcionáře, dostanou do konfliktu s jeho profesionálními nebo úředními povinnostmi.
Hrozí, že by mohl zneužít svého postavení k získání neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou osobu, což ohrožuje důvěru v jeho nestrannost a nezávislost.
Andrej Babiš je podle závěrů auditů Evropské komise a české legislativy (Zákon o střetu zájmů) ve střetu zájmů, a to z následujících hlavních důvodů:
- Vlastnictví a ovládání Agrofertu: Ačkoli Andrej Babiš vložil svůj majetek do svěřenských fondů (AB private trust I a AB private trust II) a tvrdil, že holding již neovládá, audity Evropské komise dospěly k závěru, že si nadále udržuje kontrolu a vliv nad holdingem Agrofert.
- Veřejná funkce a dotace: v době, kdy zastával vysoké vládní funkce (např. premiér nebo ministr financí), měl jakožto ovládající osoba holdingu Agrofert možnost ovlivňovat rozhodování o přidělování evropských a národních dotací, které směřovaly právě do firem spadajících pod tento holding.
- Zneužívání postavení: Situace vytváří riziko, že by mohl zneužívat svého postavení k prosazování obchodních zájmů Agrofertu na úkor veřejného zájmu nebo jiných subjektů.
Evropská komise na základě těchto zjištění uzavřela auditní proces s tím, že Česko má požadovat vrácení některých dotací vyčerpaných Agrofertem, neboť byly vyplaceny v rozporu s pravidly o střetu zájmů. České úřady s některými závěry auditu nesouhlasily, ale pravidla o střetu zájmů platí a situace byla předmětem mnoha jednání mezi Českem a Evropskou unií. (sfr)
