Ústavní soud odmítl změnit pravidla přerozdělování peněz ve prospěch krajů v Česku. (Ilustrační foto).

Ústavní soud odmítl změnit pravidla přerozdělování peněz ve prospěch krajů v Česku. Krajům v Česku se přerozdělují peníze z daní podle neměnných pravidel, která platí už dvacet let. Některé regiony si stěžují, že v přepočtu na obyvatele dostávají oproti jiným méně s tím, že přerozdělovací mechanismus nezohledňuje specifický vývoj jednotlivých krajů.

Ústavní soud nyní zamítl stížnost, kterou v této věci podala část senátorů. Soudce zpravodaj Jiří Přibáň zdůraznil, že v otázce daní a daňových zákonů je soud tradičně zdrženlivý.

„Ústavnímu soudu obecně nepřísluší tuto problematiku posuzovat, jelikož je v dispozici zákonodárného sboru, jehož složení odráží výsledek svobodné a volné soutěže politických sil,“ prohlásil Přibáň.

Soud může zasáhnout jen v případě extrémní nevyváženosti, o kterou podle nálezu v tomto případě nejde.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) k tomu uvedla, že nález respektuje, ale nesouhlasí s ním a bude usilovat o změnu. Systém podle ní není spravedlivý, nezohledňuje počet obyvatel, rozlohu kraje nebo provozování krajských nemocnic.

„Je velký rozdíl, když některé kraje mají miliardy na účtech a z toho čerpají úroky a jiné kraje si ty miliardy musí půjčovat třeba od Evropské investiční banky, jako my na investice ve zdravotnictví,“ upřesnila Pecková.

Šéf Asociace krajů Radim Holiš (ANO) poukázal na to, že současný systém rozpočtového určení daní je potřeba změnit.

S tím, že Ústavní soud sám připouští, že systém je zastaralý, i když zvolil zdrženlivý přístup.

„Daně občané platí všude stejně, ale zpátky do krajů se nevracejí spravedlivě. Ve výsledku na to doplácejí samotní občané,“ zdůraznil Holič.

Na Ústavní soud se loni na podzim obrátila skupina 32 senátorů, které zastupuje orlickoústecký politik z klubu lidovců Petr Fiala. Stížnost vznikla na základě podnětů z Pardubického kraje.

Problém podle senátorů nespočívá ani tak v tom, že některé kraje dostávají víc peněz než jiné, ale v tom, že zákon neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám – třeba počtu obyvatel, jejich potřebám sociálních služeb nebo třeba délce krajských silnic. Kraje podle návrhu senátorů dostávají peníze nerovnoměrně.

„To má přímé dopady na kvalitu a dostupnost veřejných služeb pro jejich občany. Některé kraje, které v posledních letech investovaly do rozšiřování své infrastruktury a služeb, jsou nyní nuceny provoz těchto zařízení dotovat na úkor jiných potřeb.“

„To se konkrétně projevuje například v omezených možnostech financování oprav silnic II. a III. třídy, v poddimenzovaném financování sociálních a zdravotních služeb či v omezování provozu kulturních a volnočasových zařízení,“ uvedli senátoři.

Podle nich tento stav zasahuje do práva občanů jednotlivých krajů na rovný přístup k veřejným službám a mezi obyvateli regionů vytváří nerovnosti, přestože jejich potřeby a nároky na služby státu nejsou rozdílné.

Senátoři navrhli zrušit ustanovení zákona, které zakotvuje způsob výpočtu, a také přílohu, jež stanovuje procentní podíly jednotlivých krajů.

Největší podíl, zhruba 13,8 procenta, má Středočeský kraj, jinak se podíly pohybují zhruba od 3,2 procenta v případě Prahy po 9,6 procenta v případě Moravskoslezského kraje.

Ústavní soud souhlasil s výtkami, které mají dlouhodobě někteří představitelé krajů a také senátoři.

„Z hlediska rozdělení finančních prostředků mezi kraje jistě není ideální, že základem stávajícího systému nadále zůstávají fixní procenta pro jednotlivé kraje, jež dlouhodobě nereflektují dynamické změny a v podstatě udržují status quo,“ konstatoval soud.

Systém rozpočtového určení daní ale podle soudců nelze posuzovat izolovaně.

„Ačkoliv příjmy plynoucí krajům z napadené právní úpravy rozpočtového určení daní nemusí odpovídat aktuálním potřebám krajů, nelze přehlédnout, že stát krajům případné finanční deficity kompenzuje mimo nastavený systém pomocí jiných nástrojů,“ uvádí se v nálezu ÚS.

Soud poukázal také na to, že politici diskutují o změně kritérií pro výpočet dílčích podílů krajů.

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) s vlastními návrhy na změnu nepřišla. Premiér Babiš letos v dubnu prohlásil, že kraje by se nejprve musely dohodnout mezi sebou.

„Chápu, že rozpočtové určení daní už není úplně spravedlivé. Ale debata může proběhnout, pokud kraje za námi přijdou společně, řeknou, že se nějak domluvily,“ podotkl premiér.

Ústavní soudci se zabývají také dalším návrhem, který se týká rozpočtového určení daní, tentokrát však pro města. Jiná skupina senátorů nedávno požádala, aby soud zrušil ustanovení, která zvýhodňují Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň při rozdělování daňových příjmů.

Zákon podle senátorů vytváří uzavřenou skupinu čtyř měst, privilegovanou na úkor ostatních samospráv. (sfr)