Česko letos za první pololetí dostalo z EU o 38,2 mld. Kč víc, než odvedlo do Bruselu. (Ilustrační foto).

Česká republika v prvním pololetí získala z Evropské unie o 38,2 miliardy Kč víc, než kolik odvedlo do unijního rozpočtu. Ke kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU.

Loni v prvním pololetí činila takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 24 miliard korun.

Informovalo o tom Ministerstvo financí ČR.

Od svého vstupu do EU v roce 2004 odvedlo Česko do evropského rozpočtu 1,05 bilionu korun a získalo z něj 2,18 bilionu korun. Při započtení příjmů z NGEU byly příjmy z evropských zdrojů 2,39 bilionu korun. Celkové kladné saldo za dobu členství v Unii tak dosahuje 1,4 bilionu korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila pololetní výsledek letošního roku za pozitivní. Vyzdvihla meziroční zvýšení čisté pozice.

„U příjmů z evropského rozpočtu k tomuto trendu přispívá zejména kohezní politika, kde z hlediska průběžných plateb od Evropské komise jsme ve srovnání s ostatními členskými státy EU druhým nejlépe čerpajícím státem z evropské sedmadvacítky,“ konstatovala Schillerová.

Česká republika v prvním pololetí roku 2026 odvedla do unijního rozpočtu 45,8 miliardy korun a získala z něj 65,7 miliardy korun. Z toho 42,7 miliardy korun byly příjmy ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti.

Platby společné zemědělské politiky EU Česku dosáhly 23 miliard korun.

Z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU, tj. mimo standardní unijní rozpočet, získalo Česko v prvním pololetí 18,3 miliardy korun.

Unijní program NextGeneration EU rozděluje více než 800 miliard eur (přes 20 bilionů korun) mezi členské státy EU na obnovu hospodářských a sociálních škod po koronavirové pandemii. Česko peníze využívá v Národním plánu obnovy, kterým cílí na podporu rozvoje české ekonomiky.

Kdo je skutečným plátcem dotací v EU?

Mezi hlavní čisté plátce do rozpočtu EU patři Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Švédsko, Irsko, Dánsko, Rakousko a Finsko. Tyto země odvádějí do společné evropské pokladny více finančních prostředků, než kolik z ní prostřednictvím různých dotací a unijních programů získávají zpět.

V celkovém objemu odevzdaných peněz (v miliardách eur) nesou největší břemeno nákladů čtyři státy, které dohromady pokrývají naprostou většinu čistých příspěvků: Německo (dlouhodobě největší plátce zajišťující přes 40 % čistých příspěvků), Francie, Itálie a Nizozemsko.

Při přepočtu čistého odvodu na jednoho obyvatele do popředí vystupují menší, ale vysoce prosperující exportní ekonomiky a pořadí je následující:

• Nizozemsko
• Švédsko
• Německo
• Dánsko
• Rakousko. (sfr)