Banky a spořitely v Česku poskytly v březnu hypotéky celkem za 55,4 miliardy korun. (Ilustrační foto).
Tuzemské banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypoteční úvěry za celkem 55,4 miliardy korun, což je o 37 procent více než před měsícem a o 69 procent více než před rokem. Úrokové sazby v březnu klesly v růměru na 4,43 procenta z únorových 4,46 procenta.
Vyplynulo to z dat České bankovní asociace Hypomonitor.
Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o 36 procent na 40,3 miliardy korun.
„Do silných březnových čísel se pravděpodobně promítl faktor předzásobení nižší úrokovou sazbou a přívětivějšími podmínkami pro investiční hypotéky. První důvod odráží dozvuk novoročního zacenění poklesu úrokové sazby centrální banky, zatímco březen s íránským cenovým šokem tento trend zvrátil,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel.
„Druhým důvodem je dubnová aktivace přísnějších pravidel centrální banky pro investiční hypotéky,“ dodal.
Počet nových hypoték v březnu narostl o 30,7 procenta meziměsíčně na 8381, což je o 25 procent více než před rokem. Průměrná skutečně nově poskytnutá hypotéka v březnu stoupla na 4,81 milionu korun, tedy téměř o čtyři procenta meziměsíčně.
Je tak o 19 procent vyšší než před rokem.
Kombinace poklesu úrokové sazby a vyšší průměrné hypotéky v březnu 2026 ve srovnání s průměrnými hodnotami z roku 2025 zvýšily průměrnou měsíční splátku nově poskytnuté hypotéky o 2800 korun.
Pokles hypotečních sazeb bezmála o 0,2 procentního bodu vůči jejich průměrné výši 4,58 procenta v roce 2025 přinesl pro průměrnou hypotéku při jejím obvyklém přibližně 26,8letém splácení snížení měsíční splátky zhruba o 400 korun na 25 600 Kč.
Snížení průměrné úrokové sazby u nových hypoték v březnu reflektuje předchozí pokles tržních úrokových sazeb.
„Březen byl z pohledu hypoték velice úspěšný a jedním z faktorů tohoto úspěchu je cena. Ta byla v březnu velmi příznivá, ale očekává se, že v budoucích měsících spíše poroste. Na vině je geopolitické dění, íránský konflikt totiž zvedá ceny pohonných hmot, což vyústí ve vyšší inflaci a pravděpodobně i vyšší úrokové sazby,“ zdůraznil hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko. (sfr)
