Průzkum: Nejdůvěryhodnějším politikem v Česku je Petr Pavel před Babišem a Okamurou.

Nejdůvěryhodnějším politikem v Česku je podle nejnovějšího průzkumu prezident Petr Pavel před Andrejem Babišem a Tomiem Okamurou. Největší důvěře z vrcholných politiků se Pavel těší s podporou 54 procent respondentů. Předsedovi ANO Andreji Babišovi důvěřuje 46 procent lidí.

Vyplynulo to z průzkumu CVVM

Předseda SPD Tomio Okamura získal důvěru 40 procent dotázaných.

Plyne to z šetření CVVM. Průzkum proběhl od 26. ledna do 11. března a zapojilo se do něj 966 respondentů. Předložený seznam obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.

V první pětici nejdůvěryhodnějších politiků figurují ještě šéf Pirátů Ivan Bartoš (28 procent) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), jemuž důvěřuje 25 procent dotázaných.

Předsedovi hnutí STAN Vítu Rakušanovi věří 19 procent lidí stejně jako premiérovi a šéfovi ODS Petru Fialovi. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se těší důvěře 17 procent dotázaných.

Marianovi Jurečkovi, šéfovi lidovců, důvěřuje 15 procent lidí.

Prezident Pavel je jediným z politiků, u nichž míra důvěry převažuje nad nedůvěrou. V Pavlově případě o 12 procentních bodů.


Tabulka: Vyjádření důvěry či nedůvěry politikům – srovnání (v %)

Zdroj: CVVM

CVVM SOÚ AV ČR, Naše společnost 26. 1. – 11. 3. 2024, 966 respondentů starších 15 let, osobní rozhovor


Nejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy (79 procent) a předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové (73 procent), informovala agentura.

U řady ministrů je nízká míra důvěry dána i skutečností, že je většina dotázaných nezná.

Oproti poslednímu šetření ze srpna a září 2023 se mírně zhoršilo hodnocení v případě prezidenta Petra Pavla a místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Naopak určité zlepšení převážně v podobě poklesu podílu nedůvěřujících se objevilo v případě ministra spravedlnosti Pavla Blažka, ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna, ministryně pro výzkum, vědu a inovace Heleny Langšádlové, ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, ministra financí Zbyňka Stanjury, ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka, předsedy Senátu Miloše Vystrčila, ministra životního prostředí Petra Hladíka, ministra zemědělství Marka Výborného a ministra kultury Martina Baxy.

Mírné zvýšení podílu důvěřujících provázené srovnatelným poklesem nedůvěřujících šetření zaznamenalo u předsedy Pirátů, místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše a předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové.

Menší nárůsty podílu důvěřujících se objevily rovněž u předsedy SPD Tomia Okamury, předsedy ANO Andreje Babiše, ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely a také u ministrů Jana Lipavského a Pavla Blažka.