Ministerstvo vnitra (MV ČR) nasypalo do modernizace státní správy 200 milionů korun, efekt je ale nulový. Úřady si práci nezjednodušily, občané jim naopak stále musí hlásit i informace, které stát už má dávno k dispozici. 

Informoval o tom Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

„Ministerstvu vnitra se nepodařilo dokončit plánovanou reformu veřejné správy, která měla zpřehlednit, zjednodušit a zrychlit činnosti jednotlivých úřadů. Nedošlo k zamýšlenému snížení nákladů ani poklesu administrativní zátěže občanů,“ konstatovali kontroloři.

Lidé tak musí nadále úřadům oznamovat informace, které stát již k dispozici má.

NKÚ se v kontrole zaměřil především na projekt PMA 3 (procesní modelování agend), na nějž MV v letech 2017 až 2023 vynaložilo 121,7 mil. Kč. Přínos projektu pro občany i úřady vyhodnotil NKÚ jako minimální a vynaložení finančních prostředků jako neúčelné.

Nebyl totiž splněn hlavní cíl projektu – zpřehlednit, zjednodušit a zrychlit činnost úřadů a zvýšit kvalitu veřejné správy.

„Do výše 35 mil. Kč byl projekt i neefektivní, protože po šesti letech jeho trvání byla do praxe zavedena pouhá čtyři z celkem 56 navržených opatření, která měla občanům usnadnit řešení úředních záležitostí,“ uvedl NKÚ.

Jak kontroloři dále upozornili, jedno z těchto opatření například umožnilo ženám zvolit si od roku 2022, zda budou používat své příjmení v přechýlené či nepřechýlené formě.

Další do praxe zavedená opatření spočívala např. v tom, že MV vytvořilo pro občany návody, tzv. „průvodce životními událostmi“, které však namísto zjednodušení konkrétních agend jen popisují, jak má občan postupovat např. při ztrátě dokladů či úmrtí v rodině.

„Řadu problémů, které občanům ztěžují řešení jejich životních situací, MV sice identifikovalo, ale nevyřešilo. Například jsou dosud nedostupné online platby správních poplatků, přestože zavedení centrální platební brány začalo MV připravovat již v roce 2018. Občané tak v některých případech stále musí nakupovat papírové kolky,“ oznámili kontroloři ve zprávě.

Rodiče jsou i nadále povinni hlásit narození svého dítěte zdravotní pojišťovně, ačkoliv matriky zadávají tento údaj do informačního systému, a tudíž do centrálního registru pojištěnců.

Stejně tak jsou občané povinni v některých případech informovat úřady do osmi dnů o úmrtí svého blízkého – někdy i pod hrozbou až dvacetitisícové pokuty –, přestože stát má tuto informaci k dispozici, pouze ji nedokáže včas zpracovat a sdílet.

Samo MV také navrhovalo, aby se odstranila povinnost uvádět v občanském průkazu trvalý pobyt. Občanům by tak odpadla povinnost měnit doklad při každém stěhování a stát by ušetřil náklady na výrobu nových dokladů.

Do roku 2023 se však resortu nepodařilo tuto změnu zavést do praxe. Občané jsou tedy při každé změně trvalého pobytu nadále povinni žádat o výměnu občanského průkazu.

Ministerstvo se závěry kontroly nesouhlasí. Tvrdí, že jsou zavádějící a neaktuální.

„V době, na kterou se zaměřila kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu, realizovalo Ministerstvo vnitra mnoho aktivit, které přispěly k modernizaci veřejné správy. Podařilo se úspěšně realizovat 91 procent opatření v rámci realizace Strategického rámce rozvoje veřejné správy. Zprávu NKÚ lze v některých aspektech považovat minimálně za zavádějící a neaktuální,“ uvedl resort v reakci.

Ministerstvo vnitra nesouhlasí s tvrzením, že by od roku 2018 nedošlo k žádným pokrokům v modernizaci veřejné správy v České republice, jak ve své zprávě 22. ledna 2024 tvrdí NKÚ. V uplynulé době došlo k celé řadě kroků, které přispěly ke zlepšení života občanů ve vztahu k veřejné správě. (pet)