Průzkum: Drtivá většina veřejnosti v Česku požaduje vyrovnaný státní rozpočet. (Ilustrační foto).

Drtivá většina veřejnosti v Česku požaduje vyrovnaný státní rozpočet. Celkem 86 procent lidí souhlasí s tím, že veřejný dluh je zátěží a že by státní rozpočet měl být za běžných okolností vyrovnaný.  

Vyplynulo to ze zářijového průzkumu analytického ústavu STEM pro CNN Prima News.

Ten ukázal, že napříč českou veřejností panuje téměř všeobecná shoda na potřebě rozpočtové odpovědnosti. Tato shoda se ale rozpadá, jakmile jde o konkrétní důvody k zadlužování. Vytváření dluhů na investice toleruje 67 % veřejnosti. S půjčováním státu na udržení životní úrovně souhlasí 43 %. Využití současných relativně výhodných podmínek k dalšímu zadlužování podporuje 39 % respondentů.

Právě u posledních dvou zmíněných výroků se postoje voličů jednotlivých stran rozcházejí nejvýrazněji – mezi voliči koalice SPOLU a hnutí ANO dosahuje rozdíl až 43 procentních bodů.

Navrhovaný schodek rozpočtu na rok 2027 ve výši 389 miliard Kč označuje za příliš vysoký většina veřejnosti, cestu k jeho snížení vidí lidé spíše ve snižování výdajů než ve zvyšování daní.

„Dluh nás zatěžuje, rozpočet má být vyrovnaný“ – podle volby 2025

zdroj: STEM

Obecná rozpočtová odpovědnost patří k mála tématům, na kterých se dnes čeští voliči napříč rozštěpeným politickým spektrem téměř bezvýhradně shodnou. S tvrzením, že státní dluh nás dlouhodobě zatěžuje a rozpočet by měl být standardně vyrovnaný nebo přebytkový, souhlasí 86 % veřejnosti, z toho 45 % rozhodně.

„Právě otázka obecné rozpočtové odpovědnosti patří k mála shodám, které dnes napříč politicky rozdělenou českou společností přetrvávají – ať se zeptáte voličů kterékoli strany, výsledek je velmi podobný,“ uvedl analytik STEM Martin Kratochvíl.

Relativní shoda (67 %) panuje také na tom, že půjčky na investice lze tolerovat, ne však půjčky na provozní a spotřební výdaje.

Naopak přímé půjčky na udržení životní úrovně nebo využití toho, že je ČR ve srovnání s jinými zeměmi méně zadlužená, jsou už kontroverznější a mají podporu jen menšiny veřejnosti – 43 respektive 39 %.

Vysoká shoda panuje i v tom, že půjčky státu na investice nejsou zásadním problémem, zatímco půjčky na běžný provoz ano – s tím souhlasí 67 % veřejnosti. I zde jsou rozdíly hlavně v intenzitě souhlasu, silněji se k tvrzení kloní opět voliči současné opozice.

Kontroverznější je otázka, zda je v pořádku, aby si stát půjčoval na udržení životní úrovně občanů. S tímto tvrzením nesouhlasí 57 % veřejnosti, přičemž nejsilnější nesouhlas vyjadřují voliči opozice; proti jsou převážně i voliči Motoristů sobě a nevoliči.

Většinu, která takové půjčování schvaluje, najdeme jen mezi voliči SPD a ANO, i mezi nimi je ale nesouhlasem zastoupeno zhruba 40 % lidí.

„Právě u tohoto výroku vidíme jeden z nejvýraznějších rozdílů mezi voliči jednotlivých stran. Voliče koalice SPOLU a hnutí ANO dělí v souhlasu s tímto tvrzením propast 43 procentních bodů – 18 % oproti 61 %,“ upozornil Kratochvíl.

Velmi podobně dopadá i postoj k tvrzení, že Česko má ještě prostor si více půjčovat, protože jiné státy jsou zadluženější nebo si půjčují dráž. Nesouhlasí s ním 61 % veřejnosti, výrazně proti jsou opět voliči opozice i voliči Motoristů sobě.

Jedinou skupinou, v níž převažuje souhlas, jsou voliči hnutí ANO – i mezi nimi ale s tímto přístupem nesouhlasí 42 % z nich.

Navrhovaný schodek rozpočtu, jehož výše byla veřejnosti pro srovnání přiblížena, jako by si domácnost s měsíčním příjmem 45 tisíc Kč měsíčně půjčovala dalších 8 tisíc Kč navíc, vnímá veřejnost jako příliš vysoký. Snížit by ho chtěly dvě třetiny lidí (66 %), z toho 41 % výrazně a dalších 24 % alespoň o něco.

Za přiměřený jej považuje 14 % veřejnosti a zvýšit by ho chtěla jen 4 % lidí, zbylých 17 % nedokáže výši schodku posoudit. Požadavek na jeho snížení sdílejí všechny politické tábory, nejrazantněji ho ale prosazují voliči opozičních stran.

„Jedinou skupinou s výraznějším podílem těch, kdo navrhovaný schodek akceptují, jsou voliči hnutí ANO – i mezi nimi ale nakonec převažují ti, kdo chtějí schodek nižší,“ dodal Kratochvíl.

Na cestě k vyrovnanému rozpočtu se veřejnost úplně neshodne, přesto se většina (62 %) přiklání spíše ke snižování výdajů – i za cenu toho, že se omezí některé služby státu a pomaleji porostou důchody a platy ve veřejném sektoru.

Cestu vyšších příjmů, tedy zvýšení daní a odvodů, které by zaplatily firmy i domácnosti, preferují častěji voliči hnutí ANO a Pirátů, ani u nich ale nejde o většinový postoj (44 % respektive 43 %).

„Ochota platit více na daních, aby se stát nemusel tolik zadlužovat, zůstává v české společnosti mírně menšinovým postojem napříč celým politickým spektrem,“ uzavřel Kratochvíl. (sfr)