Průzkum: Soužití s Romy vnímá negativně 63 procent lidí v Česku. Celkově se zlepšuje.

Soužití Romů a ostatních obyvatel České republiky vnímá 63 procent lidí jako špatné, téměř třetina ho považuje za dobré.  Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Negativní hodnocení je nejnižší od roku 1997, odkdy CVVM názory veřejnosti v této věci zjišťuje.

Historického maxima dosáhlo negativní hodnocení v roce 2013, kdy soužití romské a většinové populace označilo za špatné 87 procent dotázaných a jen devět procent za dobré.

Letošní výsledek podle analytiků potvrdil trend z minulých let. Od roku 2015 se negativní hodnocení snížilo o dvacet procentních bodů, oproti poslednímu průzkumu v roce 2019 o devět bodů.

Autoři průzkumu míní, že stereotypní pohled na romskou populaci se celkově zeslabil.

Zdroj: CVVM

Výzkum nedokáže říct, jaký je vliv událostí jako covid či válka.

„Do jaké míry se na tomto výrazném pozitivním posunu podílí období covidu, válka na Ukrajině s přílivem ukrajinských migrantů, nárůst cen nejen energií a jiné problémy, které patrně odsunuly romskou otázku mimo pozornost veřejnosti, nedovedeme z našich dat určit,“ uvedlo CVVM.

Dvě pětiny účastníků průzkumu považují přístup vlády k romské problematice za uspokojivý, podobný je i podíl respondentů, kteří s tím nejsou spokojeni. Místní samosprávu veřejnost v tomto ohledu hodnotí lépe – pozitivně to vnímá 41 procent lidí, zatímco 26 procent spokojeno není.

V porovnání se situací ostatních obyvatel polovina veřejnosti vnímá jako horší možnosti Romů při zaměstnávání. Zhruba dvě pětiny dotázaných si myslí, že Romové mají horší možnosti, pokud jde o uplatnění ve veřejném a občanském životě, 42 procent oslovených považuje situaci Romů v tomto ohledu za srovnatelnou s ostatními a sedmina míní, že jsou na tom Romové dokonce lépe.

Co se týče získávání bydlení, za horší situaci Romů označilo 31 procent dotázaných, ovšem nepatrně vyšší podíl (35 procent) respondentů si myslí, že možnosti Romů jsou v tomto směru lepší než možnosti většinové populace.

V otázce zjišťující, jak řeší otázku romské menšiny obce, byla jedna z odpovědí, že Romové v obci nebydlí (19 % respondentů). Tito respondenti v hodnocení soužití romské a neromské populace uvedli: 0 % „velmi dobré“, 23 % „spíše dobré“, 54 % „spíše špatné“, 14 % „velmi špatné“. Tato osobní (ne)zkušenost vedla k 8% poklesu odpovědí „spíše dobré“ a k 6 % nárůstu odpovědí „spíše špatné“ plus 3 % u nevím. To podle CVVM znamená, že údaje dokládají existenci určitého (negativního) stereotypu ve veřejném mínění. (sfr)