Premiér Babiš konečně přiznal barvu: Česko letos nesplní 2% obranný závazek vůči NATO.
Premiér Andrej Babiš (ANO) veřejně oznámil, že Česká republika letos, stejně jako v loňském roce, nesplní závazek NATO vydávat 2 procenta HDP na obranu. Ministr obrany Zůna současně tvrdí, že by ČR mohla závazek vydávat na obranu 2 procenta HDP splnit v příštím roce.
Babiš kritizoval předchozí kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) za to, že tvrdil, že Česko závazek vůči NATO splnilo.
Šéf aliance Mark Rutte však potvrdil, že Česko loni závazek nesplnilo. Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
„Já na rozdíl od nich říkám věci na rovinu. Ani naše vláda letos 2 procenta HDP na obranu nesplní,“ konstatoval Babiš na adresu předchozí vlády.
Odkázal se přitom na to, že prý nejprve musí „dát do pořádku veřejné finance“.
Současně ale vyhlásil, že věří, že příští rok Česko svůj závazek vůči NATO splní. Plánuje zvyšovat platy vojáků, modernizovat techniku, posilovat protivzdušnou i protidronovou obranu.
„V dalších letech pak budeme obranné výdaje navyšovat odpovědně a tak, aby odpovídaly bezpečnostní situaci i našim spojeneckým závazkům,“ deklaroval Babiš.
Vyjádřil přesvědčení, že od příštího roku ČR plnit dvouprocentní závazek bude.
Bývalý premiér Fiala loňské nesplnění obranného závazku vysvětloval novou metodikou NATO, která některé položky nedovolí započítávat do výdajů na obranu.
Babiš nyní uvedl, že jeho kabinet nebude lidem lhát.
„Nebudeme si přikreslovat čísla a nebudeme do obranných výdajů schovávat položky, které nám pak NATO stejně neuzná. Obrana státu je příliš vážná věc na účetní triky, marketingové prezentace a politické PR,“ zdůraznil.
Andrej Babiš ještě v průběhu jara opakovaně tvrdil, že Česká republika letos dává na obranu přes 2 % HDP, pokud se započítají výdaje na infrastrukturu (zejména dopravní).
Na konci dubna Andrej Babiš ve svém videu na sociálních sítích tvrdě obhajoval, že jeho vládní kabinet podmínku 2 % plní, a rozporoval interní propočty Aliance.
„Pro rok 2026 hlásíme 2,06 %, zatímco NATO říká 1,78 %,“ uvedl tehdy premiér s tím, že rozdíl spočívá právě v uznatelnosti dalších výdajů.
Tvrdil, že do obranného rozpočtu patří i investice do dopravní a vojenské infrastruktury.
„Vláda udělá všechno pro to, aby letos vydávala na obranu aspoň 2 procenta HDP,“ prohlásil Andrej Babiš v květnu po jednání kabinetu. V té době stále operoval s myšlenkou, že se do celkové částky dodatečně započtou přidružené investice.
Severoatlantická aliance se loni dohodla, že do roku 2035 by se obranné výdaje měly zvýšit v souhrnu až na 5 procent HDP, přičemž 3,5 procenta má jít na přímé obranné výdaje.
Armáda ČR má ve státním rozpočtu na letošní rok schváleno 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta hrubého domácího produktu (jehož finální objem na letošní rok však zatím nelze předikovat s vysokou přesností).
Je to o zhruba 16 miliard korun méně než loni.
Celkové obranné výdaje by podle vlády měly letos představovat asi 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z jiných rozpočtových kapitol, než je kapitola Ministerstva obrany.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, tedy na 190 miliard korun. To by představovalo meziroční navýšení o 35 miliard korun. (sfr)
