Guvernér Michl neposlechl premiéra Babiše: ČNB po čtyřech letech zvýšila sazby. Tu základní na 3,75 %.

Bankovní rada České národní banky poprvé od června 2022 zvýšila základní úrokovou sazbu a to o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Neposlechla tak výzvy premiéra Andreje Babiše (ANO), který na ČNB apeloval, aby sazby naopak snížila.

ČNB přistoupila ke zpřísnění měnové politiky kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům, tedy zejména kvůli zdražování služeb a nemovitostí a poměrně rychlému růstu mezd.

Guvernér ČNB Michl nedávno prohlásil, že neváhá zvýšením sazeb zdrtit tuzemskou ekonomiku, aby zabránil růstu cen.

Sazby, od nichž se odvíjí úročení v bankách, ČNB naposledy upravovala loni v květnu, kdy je o čtvrt procentního bodu snížila.

Vedle základní sazby, takzvané dvoutýdenní repo sazby, bankovní rada ve čtvrtek zvýšila ve stejném rozsahu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu.

Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, nově činí 4,75 procenta.

Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvedla na 2,75 procenta.

Rozhodnutí rady ČNB přišlo navzdory částečnému uklidnění geopolitické situace na Blízkém východě, které zmírnilo obavy z opětovného růstu cen ropy. Podle analytiků ale převážily domácí faktory a snaha centrální banky potvrdit odhodlání držet inflaci pod kontrolou.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v uplynulých týdnech ČNB a jejího guvernéra Aleše Michla za měnovou politiku opakovaně kritizoval. Podle Babiše jsou u nás úrokové sazby příliš vysoké.

Babiš řekl, že nechápe, proč ČNB uplatňuje vyšší úrokovou sazbu než eurozóna. Evropská centrální banka však minulý týden zvýšila svou klíčovou depozitní sazbu ze dvou na 2,25 procenta.

Zvýšení sazeb ČNB je první od doby, kdy se Babišův bývalý poradce Michl stal v červenci 2022 guvernérem. Měsíc před jeho jmenováním do čela instituce zvedla centrální banka kvůli energetické krizi základní sazbu z 5,75 procenta na rovných sedm procent.

Od té doby ji celkem desetkrát snížila.

Meziroční inflace v Česku zpomalila v květnu na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta a pohybuje se poblíž dvouprocentního cíle centrální banky. Současné prognózy ale počítají s tím, že spotřebitelské ceny v příštích měsících porostou. (sfr)