Státní rozpočet ČR skončil za letošní březen díky provizoriu v deficitu "jen" 27,6 mld. Kč. (Ilustrační foto - redakční koláž).

Hospodaření státního rozpočtu ČR skončilo na konci března deficitem ve výši 27,6 mld. Kč. Meziročně lepší výsledek o 63,6 mld. Kč byl pozitivně ovlivněn specifiky rozpočtového provizoria, které omezuje měsíční výdaje státu dvanáctinou loňského rozpočtu a limitovalo vynakládání nemandatorních výdajů státu.

Rozpočtové provizorium v ČR skončilo 20. března, kdy prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet ČR na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun. Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice schválila státní rozpočet na letošní rok teprve 11. března. (více o tom ZDE).

Celkové výdaje státu na konci března díky rozpočtovému provizoriu meziročně klesly o 45,1 mld. Kč (tj. o 7,9 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (-8,9 %, -47,9 mld. Kč).

Naopak rozpočtové příjmy na konci března vzrostly o 3,9 %, a to díky meziročnímu růstu inkasa daní a pojistného o 15,2 mld. Kč a také meziročně vyšším příjmům z EU o 7,2 mld. Kč.

„K březnovému výsledku významně přispělo rozpočtové provizorium v úvodu roku. Velmi mě těší, že i v tomto režimu se nám podařilo meziročně navýšit investice o 2,8 miliardy korun. Spolu s rostoucím inkasem daní z příjmů a pojistného to potvrzuje stabilitu trhu práce i firemního sektoru, což vytváří spolehlivý základ pro plynulé a plnohodnotné financování veřejných služeb v nadcházejícím období,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

Bilance příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů dosáhla kladné hodnoty. Po očištění od tohoto vlivu činil schodek 39,0 mld. Kč a meziročně se snížil o 50,8 mld. Kč. (sfr)

Příjmy státního rozpočtu (na konci března 2026)

Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 3,9 % (+18,5 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 1,0 % (+2,5 mld. Kč). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci března dopad ve výši 7,7 mld. Kč. Po odečtení vlivu této zákonné úpravy a výběru dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků (-9,0 mld. Kč) dosáhl růst daňových výnosů 8,3 %. Vzrostl i výběr pojistného (+6,6 %, +12,7 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+23,1 %, +7,2 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+7,2 %, +2,4 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2025 (úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů poskytovaných zaměstnancům), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2025. 

Inkaso daně z příjmů právnických osob (+15,2 %, +6,4 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+5,7 %, +0,3 mld. Kč), bylo v březnu razantně posíleno splatností první čtvrtletní zálohy a současně vyrovnáním daně pro část poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 1. dubna. Výše záloh na daň z příjmů právnických osob je ovlivněna zvýšením sazby daně od roku 2024. Daň z neočekávaných zisků byla účinná do konce roku 2025, tedy inkaso v tomto roce již nebude ovlivněno zálohami na tuto daň, ale pouze vyrovnáním daně za rok 2025 se splatností ve druhém pololetí roku tohoto roku.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce nejvíce dotčeny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění u osob samostatně výdělečně činných z 35 % průměrné mzdy na 40 %. Současně se však navrhuje legislativní úprava, kterou by došlo od 1. července 2026 k navrácení vyměřovacího základu na úroveň roku 2025 se zpětným dopadem na odvody provedené v 1. pololetí tohoto roku. Objem pojistného nicméně meziročně vzrostl o 6,6 % (+12,7 mld. Kč) zejména zásluhou růstu mezd a platů.

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+2,5 %, +2,3 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. 

Inkaso spotřebních a energetických daní (-1,1 %, -0,4 mld. Kč) meziročně mírně kleslo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků a spotřební dani z lihu. Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (-5,3 %, -0,8 mld. Kč) je na počátku roku v důsledku předzásobení z důvodu navýšení sazby daně rozkolísaný. Stejné vysvětlení má i pokles u spotřební daně z lihu (-11,3 %, -0,4 mld. Kč), navíc pravděpodobně nedošlo k tak výraznému předzásobení jako v minulých letech. Dále je také patrná stále klesající spotřeba alkoholických nápojů, což se projevuje i v inkasu spotřební daně z piva (-7,3 %, -0,1 mld. Kč). Naopak meziroční růst zaznamenalo inkaso spotřební daně z minerálních olejů (+5,5 %, +1,1 mld. Kč), což je způsobeno zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. V případě ostatních spotřebních a energetických daní zůstává inkaso přibližně na úrovni loňského roku.

Výdaje státního rozpočtu (na konci března 2026)

Celkové výdaje meziročně klesly o 45,1 mld. Kč (-7,9 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (-8,9 %, -47,9 mld. Kč) tlumených specifiky provizoria majících dopad na dočasně nižší úroveň financování výzkumu, vývoje a inovací, školství, sociálních služeb a sportu. Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 2,8 mld. Kč.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+5,2 %, +12,0 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+5,1 %, +9,2 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Z dalších dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti (+1,2 mld. Kč) navýšené od 1. ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti, nemocenské (+0,9 mld. Kč) a příspěvek na péči (+0,7 mld. Kč). Naopak ostatní dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky klesly o 0,5 mld. Kč. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, probíhá do července 2026 přechodné období a objem její výplaty prozatím dosáhl pouze 0,6 mld. Kč. Nahrazené dávky o stejnou výši klesly. Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Výrazně vzrostly odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie (+85,2 %, +11,2 mld. Kč). Do jejich růstu se promítlo výrazné navýšení rozpočtu Evropské unie, zaplacení doplatku za předchozí roky po zpřesnění relevantních statistických údajů a také požadavek Evropské komise o zaplacení 3,2 dvanáctin celkového rozpočtu oproti standardním 3 dvanáctinám.

Měsíční platba veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce byla od 1. ledna 2026 valorizačním mechanismem navýšena z 2 127 Kč na 2 188 Kč, což představuje nárůst o 2,9 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 2,3 % (+0,9 mld. Kč). 

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (-36,4 %, -34,4 mld. Kč) představovaly hlavní příčinu meziročního poklesu běžných výdajů. Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 49,2 mld. Kč (-22,3 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických pracovníků na základních a středních školách. Na rozdíl od minulého roku neobsahovala platba výdaje na platy nepedagogů a také dubnovou část prostředků určených veřejnému školství, která byla loni v březnu vyplacena zálohově na 3. a 4. měsíc roku. Prozatím nižší objem poskytnutého příspěvku státu na financování sociálních služeb (-10,6 mld. Kč) byl také dán specifiky provizoria. Příspěvek na výkon státní správy činil 3,4 mld. Kč a zůstává na stejné úrovni jako loni.

Výrazný pokles běžných transferů příspěvkovým a pododným organizacím (-45,1 %, -16,8 mld. Kč) souvisel také s rozpočtovým provizoriem a promítl se především do nižšího objemu transferů na podporu výzkumu, vývoje a inovací (-17,3 mld. Kč) realizovaných především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi.   

Klesly i běžné transfery podnikatelům (-38,8 %, -6,5 mld. Kč). Za poklesem stála především nižší podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 1,2 mld. Kč (-3,0 mld. Kč) realizovaná nejvíce prostřednictvím Technologické agentury České republiky (-2,0 mld. Kč) a dotace na obnovitelné zdroje ve výši 0,5 mld. Kč (-2,8 mld. Kč) v březnu snížené vratkou vyúčtovaných zálohových plateb. V meziročním srovnání se také promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, které byly ještě na počátku minulého roku vyplaceny v objemu 0,5 mld. Kč jako pomoc s vysokými cenami energií. 

Běžné transfery státním fondům (-31,7 %, -6,1 mld. Kč) snižovaly doposud nižší dotace směřované Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-4,8 mld. Kč) a Státnímu fondu audiovize (-1,4 mld. Kč).

Za meziročním poklesem neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů (bez výdajů kapitoly Státní dluh) o 4,4 mld. Kč stála především loňská únorová kompenzace České poště, s. p., za univerzální poštovní služby ve výši 2,3 mld. Kč, která v tomto roce nebyla vyplacena. Klesly i běžné nákupy Ministerstva obrany (-1,0 mld. Kč).

Meziročně nižší byly neinvestiční transfery neziskovým a podobným osobám (-38,7 %, -4,3 mld. Kč) ovlivněné vývojem dotací směřovaných na rozvoj a podporu sportu z rozpočtu Národní sportovní agentury (-2,9 mld. Kč). Prozatím kleslo i spolufinancování výzkumných projektů (-0,7 mld. Kč) a sociálních služeb (-0,4 mld. Kč) realizovaných těmito subjekty.

Obsluha státního dluhu představovala na konci března pro státní rozpočet výdaj v objemu 15,7 mld. Kč (-4,0 %, -0,6 mld. Kč). 

Kapitálové výdaje státu v objemu 35,0 mld. Kč (+8,7 %, +2,8 mld. Kč) bývají na počátku roku tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace státním fondům v objemu 17,0 mld. Kč (+1,0 mld. Kč), zejména Státnímu fondu dopravní infrastruktury (15,4 mld. Kč) a také investiční nákupy a související výdaje ve výši 6,9 mld. Kč (+3,5 mld. Kč) navýšené pořízením budovy Harfa Business Center – B do vlastnictví Finanční správy České republiky (2,0 mld. Kč) a nákupy Ministerstva obrany (+1,6 mld. Kč). Investiční transfery územním samosprávám v objemu 5,1 mld. Kč (+0,8 mld. Kč) a podnikatelům ve výši 4,2 mld. Kč (+1,2 mld. Kč) představovaly téměř výhradně podporu realizovanou prostřednictvím společných programů s Evropskou unií.