NKÚ: Dotace obcím ve výši 5 mld. Kč na opravy silnic byly často neúčelné s mizivým přínosem. (Ilustrační foto).

Téměř 5 miliard korun, které ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) poskytlo v letech 2019 až 2025 obcím na obnovu místních komunikací, mělo podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jen omezený přínos. Při kontrole vyšlo najevo, že více než polovina vzorových případů měla minimální dopady na dopravní situaci, zvýšení kvality života obyvatel či rozvoj obcí.

Namísto toho byly obnovovány slepé ulice či místa s omezeným vjezdem. Někdy ani nedošlo k odstranění nedostatků, jimiž komunikace trpěly.

Na obnovu místních komunikací šlo 4,7 miliardy korun, které si rozdělilo 150 projektů. U sedmi ze 14 kontrolovaných příjemců vyšlo najevo, že obce spatřovaly přínos dotace v tom, že ušetřily vlastní prostředky, které mohly věnovat na „důležitější potřeby“.

„NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ uvedl člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt.

Podle kontrolorů nebylo ze strany ministerstva vyhodnoceno, zda má obnova komunikací vliv na rozvoj obce, nebylo ani určeno, jaký má být přínos. Obnovovány tak byly nevýznamné komunikace, jejichž opravy měly přínos výlučně pro obyvatele z dané ulice.

Dotaci tak dostala například rekonstrukce ulice, u níž byl v žádosti zdůrazněn dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. Ve skutečnosti se jednalo o slepou ulici, na jejímž konci je sloupek bránící průjezdu.

NKÚ uzpozrnil také na to, že v některých případech byl z dotace obnoven pouze povrch komunikace, jiní příjemci z ní financovali i náklady na sjezdy a vjezdy k rodinným domům, odvodnění, dopravní značení či inženýrské sítě.

U 6 z 20 projektů kontrola shledala, že mohlo dojít k porušení rozpočtové kázně, přičemž minimálně v 5 případech to mohlo ministerstvo zjistit z přiložených dokladů, což se nestalo.

MMR však podle kontrolorů vynakládání prostředků nesleduje a nevyhodnocuje. Podle NKÚ je tak otázkou, zda má takový dotační titul vůbec smysl, navíc v době, kdy stát sužují nemalé deficity státního rozpočtu. (sfr)

Zpráva NKÚ v plném znění:

Obnova místních komunikací je podle MMR lokální problém, přesto na ni obcím poskytlo téměř pětimiliardovou dotaci: často neúčelnou a s mizivým přínosem

TISKOVÁ ZPRÁVA KE KONTROLNÍ AKCI č. 25/04 – 23. března 2026

Obnovu místních komunikací považuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) podle vlastního vyjádření* za lokální problém. Přesto na tuto obnovu poskytlo obcím ze státního rozpočtu od roku 2019 do února 2025 dotace ve výši 4,7 mld. Kč. Podpořilo tak celkem 2 150 projektů. Kontrola NKÚ na vzorku projektů ukázala, že podpora ve více než polovině případů měla minimální přínos pro řešení dopravní situace, zvýšení kvality života obyvatel či rozvoj obcí. S podporou ze státního rozpočtu byly obnoveny například slepé ulice, komunikace v okrajových částech obce s omezeným vjezdem apod. V některých případech ani nebyly odstraněny nedostatky, kterými komunikace před obnovou trpěla.

Ačkoliv jsou místní komunikace majetkem obcí, které mají povinnost o něj řádně pečovat a tuto péči financovat především z vlastních rozpočtů, řešily některé projekty i důsledky zanedbané údržby. MMR poskytovalo podporu i tehdy, kdy ji obce nezbytně nepotřebovaly a projekty by realizovaly i bez státní dotace. Sedm ze 14 kontrolovaných příjemců podpory uvedlo, že její přínos spočívá především v možnosti ušetřit vlastní prostředky na řešení důležitějších potřeb obce. „NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ uvedl člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt, který kontrolu vedl.

MMR nezajistilo, aby byla podpora dostatečně sladěna s reálnými rozvojovými potřebami obcí. Nehodnotilo, zda obnova konkrétních komunikací patří mezi prioritní oblasti rozvoje obce. Resort nestanovil, jakých výsledků má být podporou dosaženo. U celkem 14 obcí – příjemců podpory – zkontroloval NKÚ 20 projektů. V 12 případech zjistil, že byly obnoveny dopravně nevýznamné komunikace, jako jsou slepé ulice nebo komunikace s omezeným provozem či v okrajových částech obcí. Státní podpora tedy pomohla jen úzkému okruhu obyvatel dané ulice, avšak pro zlepšení dopravní situace v obci neměla téměř žádný nebo jen zanedbatelný význam. Dotaci ve výši 1,7 mil. Kč dostal například projekt, kde byl v žádosti zdůrazněn dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. NKÚ zjistil, že tato „dopravně významná komunikace“ je ve skutečnosti slepá ulice, která na svém konci brání v průjezdu aut výsuvným sloupkem. Opravou navíc nebyly vyřešeny popsané nedostatky – komunikace nebyla rozšířena, zpevněné krajnice ani chodníky nebyly vybudovány. Zlepšil se jen povrch silnice.

Kontrola zjistila, že MMR nenastavilo jasná pravidla pro čerpání podpory. Příjemci tak v řadě případů postupovali rozdílně, a to zejména při vykazování uznatelných nákladů, které mohly být z podpory státu spolufinancovány. Zatímco někteří příjemci z podpory hradili např. i náklady na sjezdy a vjezdy k rodinným domům, odvodnění, dopravní značení, inženýrské sítě apod., jiní příjemci tyto části projektů za způsobilé k podpoře nepovažovali a hradili je plně ze svých prostředků.

MMR soustavně nesleduje a nevyhodnocuje, jak byly peněžní prostředky vynakládány a zda bylo dosaženo předpokládaného přínosu. Ačkoliv v průběhu let 2019 až 2025 podpořilo přes dva tisíce projektů, veřejnosprávní kontrolu provedlo u čtyř. Resort nedisponuje úplnými informacemi o ukončených projektech, protože závěrečné vyhodnocení provádí s několikaletým zpožděním. „Ministerstvo není schopno vzhledem k množství jím administrovaných programů ověřovat účelnost prostředků vynaložených na tyto projekty. Pak je namístě otázka, proč vůbec takový dotační titul vyhlašuje a utrácí na něj peníze z již tak hluboce deficitního státního rozpočtu,“ doplnil Jan Kinšt.

U šesti projektů z dvaceti kontrola zjistila skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. „NKÚ v této souvislosti považuje za závažné, že neoprávněné použití prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu zjistil u téměř každého třetího kontrolovaného projektu. Přinejmenším v pěti případech mohlo tyto skutečnosti zjistit samo MMR z dokladů, které byly přiloženy k žádostem o proplacení dotace – přesto je nezjistilo. To potvrzuje závěr NKÚ o nefunkčnosti kontrolního systému MMR,“ uzavřel Jan Kinšt.