ERÚ navrhuje: Domácnosti v Česku mají od ledna platit více za elektřinu i plyn. (Ilustrační foto).

Domácnosti mají podle návrhu Energetického regulačního úřadu od ledna platit více za elektřinu a plyn. Regulovaná část jejich ceny má vzrůst o jednotky procent. Plyn tak zdraží až o stokoruny ročně. 

„V případě elektroenergetiky návrhy cenových výměrů vycházejí z aktuálně schváleného usnesení vlády, které počítá s dotací ze státního rozpočtu ve výši 24,6 miliardy. Pokud by na sebe stát převzal celé financování podpory obnovitelných zdrojů, jak je nyní avizováno, úřad změnu do cenových výměrů neprodleně promítne,“ uvedl Jan Šefránek, předseda ERÚ.

Podle aktuálního návrhu by regulovaná část ceny elektřiny, která se na celkové platbě podílí asi z poloviny, zdražila o 2,7 procenta.

U plynu, kde představuje asi čtvrtinu koncové ceny, by cena byla vyšší o 4,7 procenta.

U elektřiny by podle Šefránka podražila megawatthodina o 75 korun. Při průměrné spotřebě domácností ve výši tří megawatthodin by to znamenalo navýšení roční platby o více než dvě stovky.

Plyn by podle návrhu podražil asi o 22 korun za megawatthodinu, což by pro domácnost, která ho používá pro vaření, ohřev vody a topení a ročně spotřebuje 32 tisíc megawatthodin, znamenalo nárůst roční platby asi o sedm set korun.

Rodina, která plynem jen vaří, by si ročně připlatila 22 korun a lidé využívající plyn na vaření a ohřev vody při spotřebě 19 megawatthodin potom přes čtyři sta korun. Tyto domácnosti ale poplatky za obnovitelné neplatí, takže jejich přenos na stát jim úsporu nepřinese.

Platba za obnovitelné zdroje činí 600 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny a průměrná domácnost tak za ní zaplatí ročně asi 1800 korun.

Vláda ČR v reakci na energetickou krizi od října 2022 do konce roku 2023 převzala celé platby na sebe.

Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka by však cena u elektřiny nakonec mohla být nižší, protože ustavuijící se vláda chce od Nového roku převést platby domácností za obnovitelné zdroje na stát, což regulovanou část její ceny o patnáct procent zlevní.

Na tento záměr však vláda musí dát zhrub a dvacet miliard korun. (sfr)

TISKOVÁ ZPRÁVA ERÚ – PLNÉ ZNĚNÍ:

ERÚ zahájil konzultační proces k regulovaným cenám na rok 2026
30.10.2025
 
Energetický regulační úřad zahájil veřejný konzultační proces k návrhům cenových výměrů, kterými úřad každoročně stanoví regulované ceny elektřiny a plynu na nadcházející rok. Podle energetického zákona musí úřad nové regulované ceny stanovit do konce listopadu, tomu musí předcházet veřejný konzultační proces. V případě dodatečných změn (např. změna výše státní dotace na POZE) je ERÚ připraven neprodleně vydat změnový cenový výměr.

Rok 2026 bude prvním rokem VI. regulačního období (2026-2030), kdy budou ceny stanovovány podle nové Metodiky cenové regulace. Metodika reaguje především na probíhající transformaci celé energetiky a související potřebu investic do energetických soustav nejen kvůli jejich nezbytnému rozvoji a modernizaci, ale také posílení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek. Plánované investice v elektroenergetice a plynárenství pro VI. regulační období dosahují v pětiletém úhrnu téměř 240 miliard korun. Nově nastavená pravidla zároveň umožňují lepší kontrolu a zacílení investic a efektivnější zapojení dotací.

Aktuální návrhy cenových výměrů pro elektroenergetiku a plynárenství, v souladu s odhady zveřejněnými již při vydání Metodiky cenové regulace, předpokládají meziroční nárůsty regulovaných cen nejvýše o jeden až dva procentní body nad hodnotou inflace.

Za aktuálních podmínek by regulované ceny v elektroenergetice na hladině nízkého napětí měly v průměru růst o 2,7 %. Na hladině vysokého napětí je předpokládán pokles o 2,7 %, na hladině velmi vysokého napětí pokles o 7,3 %. Hlavním faktorem ovlivňujícím regulované ceny jsou rostoucí náklady na modernizaci a provoz soustav. Opačným směrem působí pokles nákladů na zajištění systémových služeb a krytí technických ztrát, na vyšších napěťových hladinách také navýšení dotace na POZE ze státního rozpočtu.

„V případě elektroenergetiky návrhy cenových výměrů vycházejí z aktuálně schváleného usnesení vlády, které počítá s dotací ze státního rozpočtu ve výši 24,6 miliardy. Pokud by na sebe stát převzal celé financování podpory POZE, jak je nyní avizováno, ERÚ změnu do cenových výměrů neprodleně promítne. Pro ilustraci, na hladině nízkého napětí by tento krok vedl k průměrnému poklesu regulovaných cen zhruba o 15 procent. Na vyšších napěťových hladinách by byl dopad ještě výraznější,“ upřesňuje Jan Šefránek, předseda ERÚ.

V oblasti plynárenství návrhy cenových výměrů předpokládají nárůst regulovaných cen o 4,7 % pro maloodběratele, resp. o 4,5 % pro velkoodběratele. Primární důvody jsou stejné jako v elektroenergetice, tedy rostoucí náklady na obnovu a provoz soustav. V plynárenství má podstatný vliv také rapidní pokles spotřeby z posledních let. Spotřeba nyní sice znovu roste, ale jen velmi pozvolna a zdaleka nedosahuje předkrizových hodnot. Meziročně se v regulovaných cenách plynu pozitivně projevuje pokles nákladů na krytí technických ztrát a také mírné oživení mezinárodního tranzitu plynu přes naše území, které se díky změnám pravidel regulace promítá ve prospěch domácích zákazníků.