Hospodaření státního rozpočtu ČR skončilo na konci letošního dubna deficitem ve výši 126,1 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 122 mld. Kč. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Za poslední měsíc tak deficit vzrostl o téměř 35 miliard korun. Meziročně se ale saldo rozpočtu zlepšilo o 27 miliard zásluhou růstu příjmů o 5,2 procenta.

K meziročnímu zlepšení salda o 27,0 mld. Kč přispěl růst příjmů o 5,2 % podpořený nejvíce inkasem daní, zatímco celkové výdaje překročily loňskou úroveň pouze o 0,5 %.

„Meziroční zlepšení salda státního rozpočtu o 27 mld. Kč je potěšující. Na příjmové straně se pozitivně projevují změny nastartované loni vládním ozdravným balíčkem v kombinaci s růstem ekonomiky, výdajová strana rozpočtu zůstává umírněná.“

„Tento týden ČSÚ oznámil, že česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně stoupla o 2 % a výběr daní na příjmové straně rozpočtu tento trend také potvrzuje. Inkaso daně z příjmu fyzických osob je díky růstu mezd a platů meziročně vyšší o 13 %, výběr daně z příjmů právnických osob stoupl o 6 % a výběr DPH o 8 %,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Prohloubení schodku státního rozpočtu během dubna je každoroční jev. Duben je měsíc, do kterého se mimo jiné promítá i vracení části záloh na daně poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání v březnu.“

„Letos bylo toto zhoršení salda dokonce mírnější než loni v dubnu, a to o 13 mld. Kč. Také celkový schodek rozpočtu za první čtyři měsíce roku výrazně klesá a je o 74 mld. Kč nižší proti roku 2023, než byl balíček spuštěn,“ dodal Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu byly na konci dubna meziročně vyšší o 5,2 % (+30,8 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo i přes pokles výnosu daně z neočekávaných zisků (-3,8 mld. Kč) o 7,7 % (+21,6 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,2 % (+17,5 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 7,1 mld. Kč (-15,3 %).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,5 %, +5,1 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2024.

Pozitivní dopad na inkaso měly i další změny přijaté v konsolidačním balíčku (zrušení či omezení vybraných slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.

U inkasa daně z příjmů právnických osob (+5,8 %, +2,6 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+2,1 mld. Kč), se promítl vliv dubnového vyrovnání daně u části poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 1. dubna 2025.

Obdobně je nastavena daň z neočekávaných zisků (-29,5 %, -3,8 mld. Kč). Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pozitivně ovlivněna zejména snížením hranice pro druhou sazbu daně a zrušením či omezení vybraných slev na dani.

U daně z příjmů právnických osob se dopady změn účinných od roku 2024 v plné míře začnou projevovat až při splatnosti vyrovnání daně za zdaňovací období 2024 zejména u poplatníků, kteří mají povinný audit, případně jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce dotčeny změnou sazeb povinného odvodu ani dalšími legislativními změnami, které by měly výraznější dopad na jejich výnos. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,2 % (+17,5 mld. Kč).

Inkaso daně z přidané hodnoty (+8,5 %, +10,2 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností. Na meziroční srovnání mají zároveň dopad daňové změny účinné od roku 2024 (redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty). Ty se projevily v minulém roce opět až v hotovostním plnění za únor 2024.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+5,4 %, +2,6 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků a z lihu. Meziroční růst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+9,0 %, +1,5 mld. Kč) je způsoben růstem sazby daně v rámci čtyřletého plánu navyšování sazeb spotřební daně, s tím souvisejícím předzásobením i novým zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků, které v loňském roce v tomto období ještě nebyla povinnost danit.

Faktor předzásobení hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+9,1 %, +0,3 mld. Kč), tento efekt však bude v následujících měsících slábnout. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů meziročně stagnovalo. Výnosy ostatních spotřebních a energetických daní vykázaly meziroční růsty, nejvyšší v případě daně ze zemního plynu (+21,2 %, 0,1 mld. Kč), nárůsty inkasa zbývajících komodit pak v absolutní částce byly v řádu méně významných desítek milionů Kč, uvedlo ministerstvo.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 3,8 mld. Kč (+0,5 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+2,2 %, +15,2 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+9,4 mld. Kč), sociálními transfery (+8,8 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+5,3 mld. Kč), kompenzací České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+2,3 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (2,2 mld. Kč).

Dynamiku běžných výdajů naopak snižovala ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-10,0 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně klesla o 11,4 mld. Kč.

Na sociálních dávkách (+2,9 %, +8,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+1,4 %, +3,4 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu.

Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+2,9 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+0,8 mld. Kč), ostatní dávky sociální pomoci (+0,8 mld. Kč), jejichž výši ovlivňují i výplaty humanitární dávky, podpory v nezaměstnanosti (+0,6 mld. Kč) a nemocenské (+0,6 mld. Kč).

Naopak klesl rodičovský příspěvek (-0,6 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.

Nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 100,7 mld. Kč (+8,1 %, +7,5 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 75,2 mld. Kč (+6,0 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách.

Příspěvek státního rozpočtu a Evropské unie na financování projektů řízených územními samosprávami se zvýšil o 1 mld. Kč především zásluhou zapojení OP Jan Amos Komenský  (+1,7 mld. Kč). Podobně jako v předchozích letech stát v této části roku uvolnil více než polovinu rozpočtu (15,6 mld. Kč, +0,7 mld. Kč) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 0,7 mld. Kč téměř na nulu.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 28,0 mld. Kč (+23,3 %, +5,3 mld. Kč).

Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+7,4 %, +3,4 mld. Kč) navyšovala podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 28,0 mld. Kč (+3,0 mld. Kč) realizovaná především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi a nevýzkumné příspěvky do oblasti školství a vzdělávání ve výši 14,6 mld. Kč (+1,7 mld. Kč).

Zvýšení neinvestiční transferů neziskovým a podobným osobám o 2,0 mld. Kč (+16,7 %) souviselo s uvolněním finančních prostředků Národní sportovní agentury na rozvoj sportu a podporu sportovní reprezentace a významných sportovních akcí (+0,7 mld. Kč). Ministerstvo práce a sociálních věcí navýšilo dotace na projekty Operačního programu Zaměstnanost (+0,3 mld. Kč) a státní příspěvek na výkon pěstounské péče (+0,3 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 2,2 mld. Kč (+14,0 %).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 2 085 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,1 % (+0,6 mld. Kč).

Naopak nejvýrazněji klesly běžné transfery podnikatelům (-19,5 %, -6,5 mld. Kč). V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-8,7 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií ještě vyplácely na počátku minulého roku.

Dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 10,4 mld. Kč vzrostly o 1,4 mld. Kč. Podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytovaná firmám klesla o 1,2 mld. Kč zejména v důsledku nižšího zapojení prostředků Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-1,2 mld. Kč). Růstový dopad má prozatím dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu vyplacená Ministerstvem zemědělství (+0,8 mld. Kč).

Pokles běžných transferů státním fondům o 8,0 mld. Kč nejvíce ovlivnily dotace uvolněné Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-7,0 mld. Kč), Státnímu fondu životního prostředí (-0,7 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-0,4 mld. Kč).

Kapitálové výdaje státu v objemu 43,6 mld. Kč (-20,8 %, -11,4 mld. Kč) jsou v prvních měsících tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za poklesem stálo především nepravidelné financování projektů společných programů Evropské unie a České republiky (-9,2 mld. Kč), investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů klesly mírněji o 2,2 mld. Kč.

Investiční nákupy (-7,0 mld. Kč) snížily výdaje Ministerstva obrany (-7,7 mld. Kč) ovlivněné nepravidelným financováním Armády České republiky. Podpora investičních záměrů podnikatelů klesla o 5,8 mld. Kč zásluhou nižšího zapojení společných programů s Evropskou unií (-5,7 mld. Kč). Oproti tomu investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury vzrostly díky zapojení národních dotací o 3,9 mld. Kč, informovalo ministerstvo financí. (sfr)