Obce a kraje v Česku hospodařily ve 3. čtvrtletí letošního roku s obrovským přebytkem přesahujícím 77 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí za tři čtvrtletí skončilo s přebytkem 77,3 miliardy korun.

Meziročně se přebytek samospráv zvýšil o 28,1 procenta. Výsledek hospodaření tak byl nejlepší od roku 2013.

Obce hospodařily s přebytkem 55,2 miliardy korun a kraje dosáhly přebytku 21,5 miliardy korun.

Celkové příjmy územních rozpočtů dosáhly ke konci září 644,9 miliardy korun, když meziročně vzrostly o 14,5 procenta.

Daňové příjmy za tři čtvrtletí vzrostly o 15,9 procenta na 333,8 miliardy korun.

Výdaje územních rozpočtů dosáhly 567,6 miliardy korun, což proti prvním třem čtvrtletím loňského roku představuje nárůst o 12,9 procenta.

Běžné výdaje činily 463,1 miliardy korun a kapitálové výdaje, tj. investice, dosáhly 104,5 miliardy korun.

Výdaje územních rozpočtů na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny byly 5,8 miliardy korun.

„Již od srpna územní rozpočty vykazují rekordní přebytky rozpočtu a nic se na tom nezměnilo ani ve třetím čtvrtletí. Ačkoliv tuzemská ekonomika čelí i v třetím kvartálu hospodářskému propadu, tak se to na výsledcích hospodaření územních samosprávných celků prozatím nepromítá,“ uvedlo ministerrstvo financí. (sfr)


PLNÝ TEXT ZPRÁVY MINISTERSTVA FINANCÍ, 5. 12. 2023

Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2023

Územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“) v září letošního roku zaznamenaly historicky nejvyšší kladné saldo rozpočtu. Již od srpna územní rozpočty vykazují rekordní přebytky rozpočtu a nic se na tom nezměnilo ani ve třetím čtvrtletí. Ačkoliv tuzemská ekonomika čelí i v třetím kvartálu hospodářskému propadu, tak se to na výsledcích hospodaření ÚSC prozatím nepromítá. Inflace, problémy v dodavatelských řetězcích nebo válka na Ukrajině. To jsou faktory, které přivedly českou ekonomiku po krátkém oživení po pandemii zpět do recese. Po hospodářském propadu způsobeném pandemií COVID-19 je to další propad, který na ÚSC prozatím nedopadl. Důvodem je předně posílené inkaso daňových příjmů a vyšší objem přijatých transferů, které zásadně ovlivňují příjmovou stránku územních rozpočtů. 

Ve třetím čtvrtletí letošního roku dochází k očekávanému zpomalování růstu cen a k pozvolnému přibližování se k hranici tolerančního pásma České Národní Banky. Inflace, která v září meziročně vzrostla o 6,9 %, nadále vede k růstu vlastních příjmů ÚSC a tedy i k posílení jejich soběstačnosti. Na tom se podílí zejména růst inkasa daňových příjmů, a to především inkasa DPPO. Daňové příjmy územních rozpočtů se tak prozatím vyvíjejí v souladu s predikcí MF, která počítá v letošním roce s jejich rostoucím trendem. Nelze však opomenout i negativní účinky inflace na rozpočty obcí a krajů, a to v podobě navýšení jejich výdajové stránky (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií, zdražení přijatých úvěrů apod.). Zatímco v uplynulém roce došlo k poklesu plánovaných investičních aktivit ÚSC, tak ve třetím čtvrtletí letošního roku pokračují ve zvýšení míře investování. V době stále vysoké míry inflace, která znehodnocuje úspory na běžných bankovních účtech, je investování jedním ze způsobů, jak uchovat kupní sílu peněz. Navzdory tomu ÚSC ve třetím čtvrtletí pokračují v trendu akumulace svých úspor na bankovních účtech (dále jen „BÚ“) a zároveň ve snižování svého dluhu. Meziroční snížení dluhu a zároveň meziroční navýšení kapitálových výdajů potvrzuje dobrou finanční situaci obcí a krajů, které jsou schopny i bez zapojení cizích zdrojů financovat některé své investiční aktivity.   

Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v září roku 2023 zaznamenaly přebytkové saldo rozpočtu ve výši 77,3 mld. Kč a dosáhly tak nejvyššího kladného výsledku hospodaření od roku 2013i. Meziročně se saldo rozpočtu zvýšilo o 28,1 %, tj. o 16,9 mld. Kč. Oproti roku 2020, který byl spjat s pandemií COVID-19, se výsledek hospodaření více jak ztrojnásobil. Z toho jasně vyplývá, že se územní rozpočty nacházejí ve výborné finanční kondici, a to navzdory současné stagflaci. Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 70,3 mld. Kč a meziročně se dokonce zvýšil o 48 %, tj. o 22,8 mld. Kč.

Příjmy územních rozpočtů:

Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v září roku 2023 dosáhly 644,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,5 %, tj. o 81,8 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí pouze 483,3 mld. Kč. Na zlepšení příjmové stránky územních rozpočtů se podílely majoritně vlastní příjmy a transfery přijaté územními rozpočty. Vlastní příjmyii územních rozpočtů nadále kontinuálně rostou v důsledku rostoucího inkasa daňových příjmů, které v září dosáhly 389 mld. Kč a meziročně se navýšily 30,2 %, tj. o 90,2 mld. Kč. Meziročně vzrostla i soběstačnost územních rozpočtůiii, která ve třetím čtvrtletí letošního roku tvořila 80,5 %. Daňové příjmy územních rozpočtů v září dosáhly 333,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 15,9 %, tj. o 45,9 mld. Kč. Meziročně se zvýšily i transfery přijaté územními rozpočty, a to o 14 %, tj. o 31,5 mld. Kč, na 256 mld. KčÚzemní rozpočty přijaly v září letošního roku neinvestiční transfery ve výši 230,1 mld. Kč (meziroční růst o 12,4 %, tj. o 25,4 mld. Kč) a investiční transfery ve výši 25,9 mld. Kč (meziroční růst o 30,4 %, tj. o 6 mld. Kč). Naopak k meziročnímu poklesu došlo pouze na straně kapitálových příjmů, které klesly o 35,8 %, tj. o 2,9 mld. Kč, na 5,1 mld. Kč.    

Výdaje územních rozpočtů:

Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v září roku 2023 dosáhly 567,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 12,9 %, tj. o 64,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí pouze 413 mld. Kč. Běžné výdaje ve třetím čtvrtletí dosáhly 463,1 mld. Kč (meziroční růst o 13,4 %, tj. o 54,6 mld. Kč), přičemž jejich dominantní část byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v září činily 104,5 mld. Kč a meziročně se navýšily o 10,9 %, tj. o 10,3 mld. Kč.  

V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu realizovaly ÚSC od ledna letošního roku konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 5,8 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od počátku vypuknutí konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly na 11 mld. Kč. Téměř všechny tyto výdaje ÚSC jsou kompenzovány ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). V letošním roce byly prozatím ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 7,9 mld. Kč (včetně kompenzace části výdajů ÚSC z konce roku 2022).  

I. Hospodaření krajů

Kraje v září letošního roku hospodařily s rekordním přebytkem rozpočtu, a to ve výši 21,5 mld. Kč. Meziročně se saldo rozpočtu až tak výrazně nezvýšilo (růst o 5,9 %, tj. o 1,2 mld. Kč), ale oproti roku 2020 (druhá vlna pandemie COVID-19), kdy výsledek hospodaření skončil v deficitu, se jedná o výrazné zlepšení hospodaření. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 14,7 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 36,1 %, tj. o 3,9 mld. Kč. 

Příjmy krajů:

Celkové příjmy krajů ke konci září 2023 dosáhly 283,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 15,5 %, tj. o 38,1 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 142,3 mld. Kč. Nadále posilují vlastní příjmyi krajů, které ve třetím čtvrtletí letošního roku představovaly 87,2 mld. Kč (meziroční růst o 16,1 %, tj. o 12,1 mld. Kč) a tvořily 61,3 % celkových očištěných příjmů2

Na růstu vlastních příjmů se podílí především zvýšené inkaso daňových příjmů, které se v září letošního roku meziročně navýšilo o 16,8 %, tj. o 11,3 mld. Kč, na 78,8 mld. Kč. K výraznému růstu došlo u inkasa DPPO, které meziročně vzrostlo o 33,9 %, tj. o 6 mld. Kč, na 23,9 mld. Kč. Dále pak u inkasa DPFO, které se meziročně zvýšilo o 23,8 %, tj. o 3,1 mld. Kč, na 16,1 mld. Kč a u inkasa DPH, které meziročně vzrostlo o 5,9 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 38,3 mld. Kč. Meziročně vzrostly také ostatní daňové příjmy, které však tvoří pouze minoritní část daňových příjmů. Prozatím se naplňuje predikce MF, která počítá v letošním roce s rostoucím trendem daňových příjmů. Daňové příjmy krajů by se měly na konci roku meziročně zvýšit přibližně o 15,5 %, tj. o 14 mld. Kč. 

Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů od roku 2013 relativně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací. V roce 2021 byly daňové příjmy negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa DPFO. Tento pokles byl však kompenzován navýšením podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a vyplácením příspěvků ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu. K nárůstu daňových příjmů přispívá v současnosti zejména inflace.

Na konci čtvrtletí 2023 kraje přijaly transfery ve výši 196,7 mld. Kč, tedy o 15,2 %, tj. o 26 mld. Kč více nežli v září předchozího roku. K tomu předně přispěl růst neinvestičních transferů, které se meziročně navýšily o 11,6 %, tj. 19 mld. Kč, na 182,4 mld. Kč. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán zejména u přímých nákladů na vzdělávání (růst o 7,5 %, tj. o 9,5 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a u kompenzačního příspěvku pro kraje na ubytování osob z Ukrajiny (růst o 379,5 %, tj. o 4,3 mld. Kč) poskytovaného z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Nově kraje přijaly transfery na Operační program Jan Amos Komenský ve výši 1,5 mld. Kč z kapitoly MŠMT. Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatými kraji je uveden v grafu č. 4. 

v mil. KčGraf č. 4: Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté kraji v září 2023Přímé náklady na vzděláváníNeinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb.. o sociálních službáchDotace pro soukromé školyKompenzační příspěvek pro kraje – ubytování osob z UkrajinyPříspěvek na ztrátu dopravce z provozu veřejné osobní drážní dopravyFinancování dopravní infrastrukturyv mil. Kč050 000100 000150 000

Téměř dvojnásobný meziroční nárůst byl zaznamenán u investičních transferů přijatých kraji (růst o 97,7 %, tj. o 7,1 mld. Kč), které v září dosáhly 14,3 mld. Kč. Na tom se podílel především meziroční nárůst transferů na financování dopravní infrastruktury (růst o 53,3%, tj. o 1,3 mld. Kč) poskytovaných ze Státního fondu dopravní infrastruktury a transferů v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (růst o 33,9 %, tj. o 1,1 mld. Kč) poskytovaných z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). Nově kraje přijaly transfery na Pořízení a modernizaci železničních kolejových vozidel ve výši 3 mld. Kč z kapitoly Ministerstvo dopravy. Významné investiční transfery přijaté kraji do září 2023 jsou zachyceny na grafu č. 5. 

Výdaje krajů:

Celkové výdaje krajů v září 2023 činily 262,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 16,4 %, tj. o 36,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí pouze 127,6 mld. Kč. Celkové výdaje krajů směřovaly zejména do oblasti vzdělávání a školských služeb (148,4 mld. Kč), do dopravy (43,8 mld. Kč) a sociálních služeb (24,3 mld. Kč). Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti září loňského roku zvýšily o 12,9 %, tj. o 26,3 mld. Kč, na 230,1 mld. Kč. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především neinvestičními transfery cizím příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“), a to základním a mateřským školám. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 173,6 mld. Kč a tvořily 75,4 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Meziročně výrazně vzrostly také kapitálové výdaje krajů (konkrétně o 48,6 %, tj. o 10,6 mld. Kč), které v září dosáhly 32,3 mld. Kč. Růst byl způsoben zejména kapitálovými výdaji na dopravní prostředky (drážní vozidla). Kraje v letošním roce nadále pokračují ve zvýšení míře investování, což se s ohledem na stále vyšší míru inflaci, která znehodnocuje úspory na běžných bankovních účtech, vyplatí. 

Za září 2023 realizovaly kraje výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 150,1 mil. Kč, přičemž největší výdaje na pomoc Ukrajině zaznamenaly Středočeský a Moravskoslezský kraj. V letošním roce kraje vynaložily peněžní prostředky v celkové výši 4,9 mld. Kč. Od počátku konfliktu tyto výdaje činí 8,5 mld. Kč.   

Dluh krajů včetně jimi zřízených PO na konci třetího čtvrtletí roku 2023 činil 26,7 mld. Kč a v porovnání s rokem 2022 se zvýšil o 5,6 %, tj. o 1,4 mld. Kč. Nadále se sice dluh krajů meziročně zvyšuje, ale zároveň se meziročně zvyšují i investiční výdaje krajů. V době inflace, kdy dochází ke ztrátě kupní síly peněz, představují investice jednu z možností, jak jejich kupní sílu uchovat. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Jihomoravském kraji, poté v Karlovarském kraji a Libereckém kraji. Jak demonstruje graf č. 6, tak růst dluhu krajů od roku 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které Česká národní banka v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice. 

Kraje i ve třetím čtvrtletí pokračují v trendu akumulace svých úspor. Výše vkladů krajů na BÚ (včetně PO) činila v září letošního roku 106,3 mld. Kč, což představuje oproti roku 2022 navýšení úspor o 49,2 %, tj. o 35,1 mld. Kč.  Po odečtení přímých nákladů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy1 stav na BÚ krajů v září dosáhl 99,4 mld. Kč, takže vklady meziročně vzrostly o 64,4 %, tj. o 39 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl stav na bankovních účtech nejvyšší v Jihočeském kraji, v kraji Vysočina a Plzeňském kraji. Jak je patrné z grafu č. 6, tak zatímco se dluh krajů od roku 2013 snížil o 0,3 %, tak stavy na BÚ dynamicky rostou, a to o 309,2 %3. Obecně vysoké stavy peněžních prostředků uložených na BÚ jsou považovány v současné době za ne zcela žádoucí, neboť tyto vklady ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu. 

II. Hospodaření obcí

Obce v září letošního roku hospodařily s historicky nejvyšším přebytkem salda rozpočtu ve výši 55,2 mld. Kč a tvoří tak nadále další finanční rezervy. Meziročně výsledek hospodaření vzrostl o 38,3 %, tj. o 15,3 mld. Kč (viz graf č. 7). Na tom se podílel předně rozpočet hl. m. Prahy, který představuje necelou polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, a který v září skončil v přebytku 23,8 mld. Kč (meziroční růst o 19,1 %, tj. o 3,8 mld. Kč) s celkovými příjmy ve výši 106,5 mld. Kč a výdaji v hodnotě 82,7 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci září činily 262,1 mld. Kč, výdaje 230,7 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 31,4 mld. Kč. 

Příjmy obcí:

Celkové příjmy obcí ke konci třetího čtvrtletí 2023 dosáhly 368,7 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 14,1 %, tj. o 45,5 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1příjmy činí 348,7 mld. Kč. Nadále se zvyšují vlastní příjmyi obcí, které v září činily 300,7 mld. Kč, meziročně vzrostly o 29,6 %, tj. o 68,6 mld. Kč a tvořily 86,2 % celkových očištěných příjmů2

Na růstu vlastních příjmů se podílí především zvýšené inkaso daňových příjmů, které se v září letošního roku meziročně navýšilo o 15,7 %, tj. o 34,6 mld. Kč, na 255,1 mld. Kč. K nejvýraznějšímu růstu došlo u inkasa DPPO, které meziročně vzrostlo o 32 %, tj. o 17,9 mld. Kč, na 73,7 mld. Kč. Dále pak u inkasa DPFO, které se meziročně zvýšilo o 23,1 %, tj. o 8,7 mld. Kč, na 46,2 mld. Kč a u inkasa DPH, které meziročně vzrostlo o 6,2 %, tj. o 6,2 mld. Kč, na 106,6 mld. Kč. Meziročně narostly také ostatní daňové příjmy, které však tvoří pouze zanedbatelnou část daňových příjmů. Prozatím se naplňuje predikce MF, která počítá v letošním roce s rostoucím trendem daňových příjmů. Daňové příjmy obcí by se měly na konci roku meziročně zvýšit přibližně o 15,5 %, tj. o 39 mld. Kč. 

Jak je patrné z grafu č. 8, tak objem daňových příjmů obcí od roku 2013 relativně meziročně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací. Pokles byl kompenzován jednorázovým příspěvkem obcím poskytovaným z kapitoly Všeobecná pokladní správa ve výši 13,4 mld. Kč, přičemž pokles sdílených daní byl ve výši 12,3 mld. Kč. V roce 2021 byly daňové příjmy negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa DPFO. Tento pokles byl však kompenzován navýšením podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a vyplácení příspěvků ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu. K nárůstu daňových příjmů přispívá v současnosti zejména vyšší míra inflace. 

Obce ve třetím čtvrtletí letošního roku přijaly transfery v celkové výši 67,9 mld. Kč a meziročně jich přijaly o 12 %, tj. o 7,3 mld. Kč více. K tomu výlučně přispěl růst neinvestičních transferů, které se meziročně navýšily o 17,3 %, tj. o 8,2 mld. Kč, na 55,3 mld. Kč. Meziroční nárůst byl zejména způsoben na straně přímých nákladů na vzdělávání (růst o 8,5 %, tj. o 1,4 mld. Kč) poskytovaných z kapitoly MŠMT. Nově obce přijaly transfery na operační program Jan Amos Komenský ve výši 6 mld. Kč z kapitoly MŠMT. Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je uveden v grafu č. 9. 

v mil. KčGraf č. 9: Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté obcemi k září 2023Přímé náklady na vzděláváníOP Jan Amos KomenskýDotace pro soukromé školyNeinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb.. o sociálních službáchTransfery na výkon činnosti obce s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětíKompenzační příspěvek pro kraje – ubytování osob z Ukrajinyv mil. Kč0500010 00015 00020 000

Propad nastal u investičních transferů přijatých obcemi, které meziročně poklesly o 6,6 %, tj. o 0,9 mld. Kč, na 12,6 mld. Kč. Na tom se zejména podílel pokles transferů v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (snížení o 27 %, tj. o 0,9 mld. Kč) poskytovaných z kapitoly MMR a transferů v rámci Národního programu Životní prostředí (snížení o 37,2 %, tj. o 0,6 mld. Kč) poskytovaných ze Státního fondu životního prostředí. Významné investiční transfery přijaté obcemi v září 2023 jsou zachyceny v grafu č. 10.

Výdaje obcí:

Celkové výdaje obcí ve třetím čtvrtletí 2023 dosáhly 313,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,7 %, tj. o 30,2 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí pouze 293,6 mld. Kč. Celkové výdaje obcí směřovaly zejména do oblasti vzdělávání a školských služeb (54,8 mld. Kč), do dopravy (54,7 mld. Kč) a do státní správy, územní samosprávy (48,6 mld. Kč). Meziroční růst byl způsoben převážně navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 14,2 %, tj. o 29,9 mld. Kč, na 240,7 mld. Kč. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především neinvestičními transfery cizím příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“), a to základním školám. Na objemu běžných výdajů se hlavně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 67,4 mld. Kč. Kapitálové výdaje obcí meziročně také vzrostly o 0,5 %, tj. o 0,3 mld. Kč a dosáhly 72,8 mld. Kč. Růst byl způsoben zejména investičními transfery nefinančním podnikatelům/právnickým osobám na veřejnou silniční dopravu. Obce ve třetím čtvrtletí navýšily investice, což se s ohledem na stále vyšší míru inflaci, která znehodnocuje úspory na běžných bankovních účtech, vyplatí. 

Obce v září 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 18,5 mil. Kč. V roce 2023 byla obcemi vynaložena téměř jedna miliarda. Od počátku konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly už na 2,6 mld. Kč.  

Dluh obcí (vč. PO) ve třetím čtvrtletí roku 2023 činil 64 mld. Kč a oproti minulému roku se ponížil o 10 %, tj. o 7,1 mld. Kč. Meziroční snížení dluhu koresponduje se stále vysokou mírou inflace, která vede ke zdražení zápůjček a úvěrů. Naopak meziroční navýšení investičních výdajů vypovídá o dobré finanční situaci obcí, které vždy v menší či větší míře disponují určitou výší úspor, takže na některé menší investiční akce není zapotřebí zapojovat přijaté půjčené peněžní prostředky. S ohledem na počet obyvatel v jednotlivých krajích byl nejvyšší počet obcí s dluhem zaznamenán v Kraji Vysočina, Jihočeském kraji a Olomouckém kraji. Jak demonstruje graf č. 11, tak dluh obcí rostl od roku 2019, a to v závislosti na poklesu základních úrokových sazeb, které ČNB v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. V době nízkých úrokových sazeb se staly úvěry výhodnou možností, jak financovat investice. Meziroční snížení dluhu obcí v roce 2021 bylo pravděpodobně reakcí na nejistou ekonomickou situaci v souvislosti s rychle rostoucí inflací a na to navazující růst základní úrokové sazby. Naopak pouze mírné zvyšování dluhu obcí v roce 2020 zcela neodpovídá postupnému poklesu základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. V případě hl. m. Prahy došlo v roce 2020 a 2021 dokonce k meziročnímu snížení dluhu. Hl. m. Praha naplánovala rekordní investice v roce, kdy se úroková sazba nacházela na svém maximu od roku 1999. Je zcela bez opodstatnění, proč město nevyužilo situace extrémně nízkých úrokových sazeb v minulosti. S ohledem na vysoké základní úrokové sazby a inflaci se tak zbytečně tyto investice prodražily a nadále se prodraží.  

Na konci září měly obce (vč. PO) uložené peněžní prostředky na BÚ v hodnotě 386,5 mld. Kč, což představuje v porovnání s rokem 2022 navýšení úspor o 16,6 %, tj. o 55 mld. Kč. Po odečtení přímých nákladů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy1 stav na BÚ obcí v září dosáhl 386,4 mld. Kč, takže vklady meziročně vzrostly o 17,7 %, tj. o 58,2 mld. Kč.  Jak je patrné z grafu č. 11, tak stavy na BÚ obcí od roku 2013 dynamicky rostou (+ 248,1 %4), zatímco dluh obcí ve stejném období klesá (- 30,6 %). Stejně jako ostatní obce, tak i hl. m. Praha akumulovala vklady na BÚ, a to i přes nízké úrokové sazby. Obecně vysoké stavy peněžních prostředků uložených na běžných BÚ jsou považovány v současné době stále vysoké míry inflace za ne zcela žádoucí, neboť dochází ke znehodnocování těchto úspor.

III. DSO

DSO hospodařily v září 2023 s celkovými příjmy ve výši 3,8 mld. Kč (meziroční růst o 4,2 %, tj. o 0,2 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 3,4 mld. Kč (meziroční snížení o 6,1 %, tj. o 0,2 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,5 mld. Kč (meziroční růst o 450,8 %, tj. o 0,4 mld. Kč).