V Evropské unii (EU) se rozhořel boj o rozpočtová pravidla. Země především ze severní a východní Evropy – včetně Česka -požadují zpřísnění fiskálních pravidel. Postavily se tak proti Francii, Španělsku nebo Itálii, které naopak navrhují jejich zmírnění. 

Platnost současných rozpočtových a dluhových pravidel dočasně pozastavila Evropská komise kvůli koronavirové krizi.

Evropská unie se po krizi z konce prvního desetiletí dohodla na současné podobě tzv. Paktu stability a růstu. Podle toho by neměl veřejný dluh překročit 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit 3 procenta HDP.

Česko s dalšími 7 zeměmi žádá Evropskou unii o zachování přísnějších fiskálních pravidel. Požadují návrat k vyrovnaným rozpočtům.

Rakousko, které bylo iniciátorem, podpořily skandinávské země, Nizozemsko, Lotyšsko, Slovensko a ČR.

Francie, Itálie nebo Španělsko naopak navrhují zmírnění pravidel.

Česko sice patří mezi nejméně zadlužené členy Unie, zároveň však tuzemský dluh nyní roste téměř nejrychleji.

„Podle Eurostatu jsme šestou nejméně zadluženou zemí EU a chceme spolu s dalšími sedmi odpovědnými zeměmi bránit rozvolňování fiskálních pravidel,“ prohlásila česká ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

„Správný krok. Česko společně s dalšími sedmi státy EU (vč. Rakouska, Nizozemska, Švédska) podepsalo dopis vyzývající členské země EU k utlumení rozhazovačného nakládaní s penězi daňových poplatníků, k důrazu na redukci dluhu. Potíž je, že bez dalšího dluhu třeba Itálie zkrachuje,“ okomentoval ekonom Lukáš Kovanda na Twitteru.

Česko se během pandemie výrazně zadlužilo, celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí letos stoupnout na 43,5 procenta HDP.