Ekonomická úroveň ČR se v roce 2021 v poměru k zemím eurozóny snížila. Klesla na 86 procent průměru 19 zemí platících eurem a na této úrovni by měla zůstat i v letošním roce, odhadlo ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze. Předloni byla úroveň ČR na 88 procentech.
Česko by i tak na tom mělo bylo lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko, Portugalsko nebo Španělsko.
Hospodaření veřejných financí bylo v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví, stejně jako dopady stimulační fiskální politiky.
Resort odhaduje, že expanzivní fiskální politika vedla v roce 2021 k deficitu ve výši 6,1 procenta HDP a k nárůstu zadlužení na 42 procenta HDP.
V první polovině roku 2021 docházelo ve většině zemí k pozvolnému zlepšování epidemické situace a uvolňování protiepidemických omezení, což společně s podpůrnými vládními opatřeními a realizací odložené spotřeby v řadě ekonomik ve 2. čtvrtletí vedlo k silnému ekonomickému oživení.
Současně však v mnoha rozvíjejících se a rozvojových zemích opět rostl počet nakažených a došlo k narušení globálních dodavatelských řetězců. Nedostatek
výrobních vstupů a vysoká spotřebitelská poptávka, které vyústily ve výrazný růst cen, pak v řadě zemí ve 3. čtvrtletí vedly ke zpomalení ekonomického růstu.
MF upozornilo, že v roce 2020 se HDP na obyvatele v běžné paritě kupní síly kvůli dopadům pandemie snížil ve všech sledovaných zemích.
Největší propad byl podle úřadu zaznamenán v zemích s větší orientací na cestovní ruch, především ve Španělsku, Itálii, Řecku a Francii.
V těchto zemích a dále také v Portugalsku a Chorvatsku současně došlo k poklesu relativní ekonomické úrovně vůči průměru eurozóny.
Cenová hladina v ČR loni podle odhadů MF stoupla na 63 procent průměru 19 zemí eurozóny z předchozích 61 procent.
„Očekáváme, že se česká ekonomika bude eurozóně i nadále zvolna přibližovat, a to až na 68 procent její úrovně v roce 2022. Hlavními faktory by v horizontu predikce měla být vyšší inflace a zhodnocení měnového kurzu,“ předpovídá resort.
Ekonomická úroveň zemí se srovnává na základě běžné parity kupní síly. To je poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost koupit stejný soubor zboží nebo služeb v obou zemích. Index cenové hladiny je podíl měnového kurzu a parity kupní síly mezi měnami.
Parita kupní síly české měny v p orovnání s EU27 v roce 2020 činila 19,14 CZK/PPS a 18,12 CZK/EUR v porovnání s EA19. Ekonomická úroveň ČR v běžné paritě kupní síly
ve stejném roce zůstala na 88 % průměru zemí EA19 a přiblížila se ekonomické úrovni Itálie. (pel)
