(Ilustrační foto)
Poslanci vyslovili důvěru vládě Petra Fialy (ODS). Jednání trvalo 23 hodin a bylo nejdelším vyslovováním důvěry kabinetu v období samostatné České republiky.
Sněmovna začala jednat ve středu 13. ledna v 9:00, ale po 22 hodinách schůzi přerušila. Jednání pokračovalo ve čtvrtek 14. ledna od 18:00.
Ze 193 přítomných poslanců se pro vyslovilo 106 z nich. Důvěru vládě nedali poslanci hnutí SPD a ANO, konkrétně jich bylo 87.
Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil, že jeho koaliční vláda ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN do konce roku 2023 předloží důchodovou reformu, že postaví 200 kilometrů nových dálnic či že se bude stavět o 10 tisíc nových bytů ročně.
„Naší prioritou je, aby Česko bylo schopno obstát v mezinárodní konkurenci a směřovalo mezi nejvyspělejší země světa,“ napsal předseda vlády a ODS Petr Fiala na Twitteru.
Vláda podle premiéra nemůže hospodařit na dluh. Případná úsporná opatření ale budou maximálně sociálně citlivá a nedotknou se priorit ve vzdělávání, ve zdravotnictví a v sociální péči.
„Stát má šetřit na sobě, nikoli na občanech,“ řekl.
V diskusi vystupovali především opoziční poslanci.
Bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš hovořil téměř hodinu a půl, během čehož kritizoval nastupující kabinet a chválil úspěchy své bývalé vlády.
Mimo jiné vyčetl Fialově vládě, že klame voliče a že vládní strany pokračují ve své kampani „antibabiš“.
„Skutečně nemůžeme podpořit vládu, která klame občany a nabízí floskule. Stále slyšíme dokola tu obehranou písničku, jak je na tom naše země špatně,“ řekl.
Naopak je přesvědčen, že ČR zažívá nejlepší období od svého vzniku. V té souvislosti zmínil třeba to, že Česko je šestou nejméně zadluženou zemí Evropské unie.
Důvěru vládě nedá ani SPD. Lídr hnutí Tomio Okamura se pustil do šéfky sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), že nepodepsala Chartu 77. Narodila se přitom až v roce 1984, tedy o 7 let později.
„Ano, Tomio Okamura má pravdu, opravdu jsem nepodepsala Chartu 77. I moji rodiče v té době byli ještě nezletilí. Zároveň dopředu říkám, že jsem nepodepsala ani Několik vět, protože to jsem sice na světě už byla, ale ještě jsem neuměla psát,“ reagovala poslankyně na Twitteru.
Okamurovi také vadí, že kabinet udělal málo proti zdražování energií, rostoucím cenám potravin či proti bytové krizi, navíc prosazuje podřízenost Evropské unii a Severoatlantické alianci.
Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala uvedl, že Česko není v dobré kondici. Je přesvědčen, že je zapotřebí posílit vztahy s našimi sousedy, a to hlavně se zeměmi Visegrádské čtyřky.
Exministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO) vládě vytkl, že neřeší Green Deal a nevěnuje se ani dopadům dražších energiím.
Poslanec Jaroslav Bžoch (ANO) se opřel do pirátského ministra zahraničí Jana Lipavského. Celé straně pak vytkl, že její neúspěšní kandidáti do sněmovny skončili na ministerstvech jako náměstci.
Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) souhlasí s růstem výdajů na obranu, ale ne s tempem růstu. Vláda se zavázala vydávat v roce 2025 na obranu 2 procenta HDP. Podle Metnara vládní závazek sám o sobě negarantuje efektivní využití prostředků, a tedy ani posílení obranyschopnosti státu.
Není mu prý ani jasné, kde na to chce vláda vzít peníze.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) měla ostrou debatu s bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) a Lubomírem Metnarem (ANO) kvůli směně majetku mezi Lesy ČR a Vojenskými lesy a statky ČR (VLS), kterou prosadila Babišova vláda a měla platit od ledna.
Černochová a ministr práce a sociálních věcí a přechodně i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ji pak po nástupu zrušili.
Jurečka se pak chytil se Schillerovou skrze dotační programy nebo zkušenosti obou poslanců.
Bývalá šéfka státní kasy také nezapomněla připomenout svému nástupci Zbyňkovi Stanjurovi (ODS), že na něm bude hlavní díl jednání o taxonomii v Evropské unii. To určí, zda jaderná energie bude označena jako zelená investice a za jakých podmínek. (pel)
