Znečištěný vzduch způsobuje 7 milionů předčasných úmrtí ročně. Oznámila to Světová zdravotnická organizace. Zároveň výrazně zpřísnila doporučení, jaké limity škodlivých látek by státy neměly překračovat, aby chránily lidské zdraví.
Upozornila na to ČT.
„Máme mnoho jasných důkazů o škodách, které znečištění ovzduší způsobuje na lidském zdraví. Víme nyní, že k propuknutí těžkých zdravotních komplikací stačí mnohem nižší koncentrace znečištění, než se udávalo dříve,“ uvedl Srđan Matić, ředitel české Kanceláře WHO.
„Naše nová doporučení proto směřují ke zvýšení úrovně kvality ovzduší i ochrany zdraví obyvatelstva prostřednictvím tlaku na snižování koncentrací klíčových škodlivin, z nichž některé také přispívají ke změně klimatu,“ doplnil.
Naposledy aktualizovala WHO globální standardy znečištění ovzduší v roce 2005.
Výzkumy za poslední desetiletí však ukázaly, že špatný vzduch škodí lidskému zdraví více, než se dosud myslelo, a dosavadní stanovené hodnoty škodlivin v ovzduší jsou tudíž příliš shovívavé.
Každoročně podle odhadů WHO po celém světě předčasně zemře 7 milionů lidí, kteří dýchají špinavý vzduch.
Maximální přípustná koncentrace oxidu dusičitého by tak v budoucnu měla být místo dřívějších čtyřiceti pouze deset mikrogramů na metr krychlový. Evropská unie v současné době povoluje právě čtyřicet.
Polétavý prach vzniká zejména při spalovacích procesech v dopravě, energetice, domácnostech, zemědělství a na skládkách odpadu. EU stanovuje mezní hodnotu 25 mikrogramů jemných částic PM2,5 na metr krychlový. WHO dosud doporučovala deset a od nynějška to bude pět mikrogramů.
U částic PM10 je v EU nejvyšší dovolená koncentrace 40 mikrogramů na metr krychlový, zatímco WHO své směrnice zpřísnila z dvaceti na patnáct mikrogramů.
Koncentrace škodlivin Česku klesaly, ale zásluhu má spíše klima, než lidé
Mimořádně příznivé rozptylové podmínky v roce 2020 a pokračující teplotně nadprůměrné zimy 2012 až 2020 jsou podle Státního zdravotního ústavu hlavní příčinou toho, že koncentrace většiny měřených látek v ovzduší ČR meziročně opět významně poklesly.
Dlouhodobě hlavním znečišťovatelem ovzduší ve městech zůstává doprava. Z hlediska zátěže obyvatel a vlivu na zdraví mají stále největší význam aerosolové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou pro organismus rakovinotvorné a mohou se podílet na zvýšení předčasné úmrtnosti.
„Také opatření proti koronaviru zasáhla do měřených hodnot. Zvláště v období březen až červen 2020 znamenala omezení v rámci nouzového stavu na jedné straně pro ovzduší negativní zvýšení provozu lokálních energetických zdrojů v příměstských a vesnických lokalitách a na straně druhé pro ovzduší pozitivní omezení mobility a dopravy ve městech,“ popsal vedoucí Bohumil Kotlík, vedoucí Národního referenční laboratoře SZÚ pro venkovní a vnitřní ovzduší.
Ve většině sídel podle SZÚ meziročně poklesly koncentrace benzo[a]pyrenu. Jeho původcem v ovzduší bývá jak nedokonalé spalování fosilních paliv a pevných paliv, tak i některé průmyslové výroby.
Je navázán na prachové částice a pro lidský organismus jde o látku karcinogenní a mutagenní.
Analýza trendů ročních středních hodnot ve městech potvrdila meziroční mírný pokles hodnot benzo[a]pyrenu, benzenu, arsenu a niklu.
Další látky jsou, v závislosti na rozložení a podílu jednotlivých typů zdrojů, významné lokálně – oxid dusičitý v silně dopravně zatížených lokalitách – zejména v pražské a brněnské aglomeraci, v průmyslem zatížených lokalitách na Ostravsku.
Benzen nebo kadmium pak v okolí Tanvaldu.
Zvýšené hodnoty arsenu a prachu jsou dále měřeny v lokalitách s majoritním zastoupením malých zdrojů na pevná nebo fosilní paliva.
V období duben až srpen narůstají počty dnů se zvýšenými hodnotami ozónu.
„Život lidem zkracují především prachové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky. Když zjednodušíme řeč naměřených čísel, lze říci, že na každého obyvatele ČR staršího třiceti let připadly v roce 2019 v průměru téměř 3 ztracené dny života v důsledku dýchání takto znečištěného vzduchu,“ vysvětlil doktor Kotlík. (pel)
