Firmy z holdingu Agrofert, jenž skrze svěřenské fondy ovládá předseda vlády ČR Andrej Babiš, získaly v roce 2020 rekordní více než 1 miliardu korun z evropských dotací určených pro zemědělství a na rozvoj venkova prostřednictvím Státního intervenčního a zemědělského fondu (SZIF).

Celková výše dotace za loňský rok je největší za dobu, kdy Andrej Babiš premiérem. Vyplynulo to z dat, která pro Deník N zpracovala společnost Datlab.

Babiš byl vlastníkem koncernu Agrofert do roku 2017. V tomto roce však kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem do svěřenských fondů.

Firmy Agrofertu získaly v letech 2017 až 2020 přes čtyři miliardy korun.

Podle názoru evropských auditorů i Evropského parlamentu je premiér Babiš ve střetu zájmů a jím ovládané firmy by proto dotace dostávat neměly.

Podle SZIF se ale na tento typ příspěvků rozhodnutí auditorů nevztahuje.

Deník N uvedl, že v roce 2020 čerpalo dotace 66 firem z premiérova holdingu. Výrazně se na celkové získané částce podílely dotace, které firmy dostaly například na inovaci ve výrobě jogurtů, novou linku pro jejich zpracování či na rozšíření sortimentu balených salámů nebo na přidání ořechů do masných výrobků.

Z částky určené na podporu vývoje nových produktů loni holding Agrofert získal 150 milionů.

Nejvyšší jednotlivá částka směřovala mlékárenské společnosti Olma a to 64,6 milionu korun. Z toho byla méně než polovina hrazena z evropských zdrojů, zbytek z českého rozpočtu.

Přes 60 milionů korun loni získala společnost Lipra Pork zabývající se velkochovem prasat a zpracováním vepřového masa.

Třetím největším příjemcem zemědělských dotací z holdingu Agrofert bylo v roce 2020 jihomoravské Agro Jevišovice, které je v holdingu největším příjemcem těchto příspěvků.

Mezi úspěšné příjemce evropských peněz se loni zařadily také Kostelecké uzeniny, které v rámci podpory vývoje nových produktů obdržely téměř 50 milionů korun.

Společnost Kmotr – Masna Kroměříž inkasovala 37 milionů korun z peněz určených na podporu vývoje nových produktů.

Téměř 42 milionů pak dostala firma zabývající se rostlinnou výrobou Kladrubská. Ta však čerpala největší částku z přímých plateb na obdělávanou půdu.

Právě prostřednictvím tohoto typu dotací získává Agrofert dlouhodobě prostřednictvím SZIF největší objem peněz. Za loňský rok obdržel holding podle zjištění Deníku N jen na těchto platbách 362,7 milionu korun. Tato platba na plochu byla loni ministerstvem zemědělství navýšena na 3644 korun za hektar, zatímco o rok dříve činila 3394 korun.

Druhou nejvýznamnější položkou z dotačního seznamu jsou tzv. dotace Greening, z nichž Agrofert loni získal 218 milionů korun.

Přes 115 milionů pak inkasovaly na investice do zemědělských podniků, ze kterých holding čerpá pravidelně. (sfr)